Klosterplatz - Klášterní náměstí

Prostor mezi Bazilikou Všech Svatých a Zádušní bránou byl dosti dlouho bezejmenný. Bazilika byla ke kláštěru přistavěna v letech 1700—1707 a prostorem dnešního náměstí protékal potůček z Cihlářského rybníčku z prostoru dnešního parku. Potůček byl překlenut kamenným můstkem se sochami svatých. Prostor získal název Klosterplatz, tedy Klášterní náměstí až v roce 1879. Od roku 1945 nese náměstíčko název Jeřábkovo po zdejším významném tiskaři Filipu Jeřábkovi, který náležel ke slavnému tiskařskému rodu z Litomyšle. Do města byl pozván za účelem úředních tisků pro krajské město, kterým se Lípa stala v roce 1850. Tiskárna však byla na vedlejším náměstí Osvobození.

Klášterní náměstí s kostelem v roce 1900 a Jeřábkovo náměstí 3.5.2009:

Jeřábkovo náměstí s Basilikou Všech svatých na snímku J. Topinky dne 6. 6. 1993:

Jeřábkovo náměstí s Basilikou Všech svatých na snímku ze dne 1. 11. 2014:

Předešlé snímky z Jeřábkova náměstí jsou z různých období a poměrně dobře mapují proměny za více jak stoleté období, kde je zachycena i rekonstrukce fasády Basiliky v roce 2014.

Klosterplatz na pohlednici prošlé roku 1916:

Jeřábkovo náměstí 13.5.2007:

V pravé části snímku stával poměrně rozlehlý dům, který byl zbořen po dlouhých dohadech o jeho technickém stavu v roce 1993. Původně zde měla proběhnout stavba luxusního hotelu Tilia, ale z finančních důvodů se záměr neuskutečnil. V současné době je zde rozhodnuto o stavbě nové budovy divadla. Tento prostor se po zdejších demolicích stal jediným velkým vybouraným prostorem uvnitř městského jádra hradeb. Pro dlouho nevyjasněné majetkové poměry je tak toto místo po mnoho let rušivým elementem historického centra, ale nejsem si jist, zda stavba moderní a masivní budovy divadla v sousedství kláštera bude vylepšením estetické situace tohoto zákoutí.

Rohový dům před demolicí na snímku z března 1993:

Dům byl postaven roku 1853, zřejmě v době zániku kamenného mostku, protože údajně do základů tohoto domu byly použity kamenné zbytky mostu. Jeho majitelem byl mimo jiné i Josef Kutzer, obchodník se železářskými výrobky a starosta města. V období první světové války zde byla výdejna chleba a ještě v 80. letech 20. století zde byla výrobna polotovarů.

Uvolněným prostorem je vidět do ulice Tržní, dříve Zádušní. Zde stávala Zádušní městská brána, tedy Wieden Thore - nikoli však odvozeno od rakouského města, ale od slovesa “widum, Widmunth”, tedy zádušní odvozeným od slovesa “widmen”, což je věnovat. Proto se také v zápise z roku 1409 objevuje název ulice věnná. Bylo tím myšleno směřování ulice k pozemkům věnovaným farnímu kostelu, jak se uvádí tak zvaně za duši. Brána stála v místech zbořeného domu č.p. 160 a domy 162-163. Tedy druhý a třetí dům od rohu ulice po levé straně. Tato brána dělila ulici na vnitřní a vnější. Vnitřní část byla roku 1879 přejmenována na ulici Tržní, nebo-li Marktgasse.

Na levé straně snímku je vidět vývěsní štít obchodu Georga Retla, jenž byl také vydavatelem pohlednic a nárožní dům J.F.Kühnela. K těmto domům přidávám nejdříve dvojici snímků zapůjčených panem Jaroslavem Topinkou.

Nárožní dům J.F.Kühnela okolo roku 1900 před dostavbou:

Srovnávací snímek s papírnictvím, alias Narpou, z 16.5.1980:

Pohled do Klášterní ulice ještě v roce 1909 a 16.8.2007:

Výrazná nárožní budova vlevo je výstavní budova podnikatele Josefa Floriana Kühnela v podobě z roku 1903. Jak hlásají nápisy na obchodu v nabídce byla speciální káva z vlastní pražírny a pšeničná mouka z maďarského (?) parního mlýna. Dům byl také v této době opatřen tyčemi k vyvěšování praporů a na rohu mocnářskou plechovou orlicí. Ovšem hlavní podnikatelskou činností majitele domu se později stal obchod s automobily. Rodina Kühnelova vybudovala svůj prodejní a servisní areál, zároveň také zastoupení automobilky Praga, počátkem 30. let v prostoru mezi ulicemi ČSA, Bulharskou a Mánesovou ulicí, kde je ještě dnes autoservis a STK.Ve druhé polovině 20. století zde dlouhá léta byla Narpa, tedy papírnictví. a to až do roku 1986, kdy obchod adaproval podnik RaJ na Smaženku. Ze snímku je také patrný vývesní štít Nábytku Nittel o dva domy výše ulicí, který vyráběl masivní dřevěný nábytek.

A ještě znovu obdobné dva páry snímků ze sbírky Libora Kadlece.
Klosterplatz s Klostergasse v roce 1900:

Jeřábkovo náměstí 1. 11. 2014:

Kreslený návrh stavby před realizací s podpisem majitele a realita 1. 11. 2014:

Mapka - toto místo je zde