Domů
Představitelé města Tisk
Pátek, 29 Leden 2010 20:05

Předkládám výčet historických představitelů města s krátkým komentářem u osob po roce 1848. Tento rok není zvolen náhodně, ale cíleně neboť v tomto roce se výrazně mění podstata funkce purkmistrovské. Změny státního zřízení po revolučních událostech roku 1848 v mocnářství Rakousko-Uherském se promítly i do statutu měst. Města přestala být feudálními državami a získala vlastní volenou obecní samosprávu. Poslední feudální českolipským purkmistrem byl továrník Adalbert Kirchberg, který se počátkem roku 1848 vzdal úřadu. Pro dokreslení ducha doby připojuji několik slov z českého časopisu vycházejícího v Praze. Ještě před uvedením prvního purkmistra samosprávného města do jeho funkce, bylo dne 31. března 1848 v časopise Včela uveden text následujícího znění: „Budoucí náš purkmist má býti mužem, který by rozdílné občanstva živly dobře znal, jich smýšlení a povahu moudře a v prospěch celého obyvatelstva vedl, který by nelpěl na straně kancelářské tajné vládě a jenom staré nevčasné výsady té neb oné části obyvatelstva hájil. On musí býti mužem přímého srdce, neboť vyvolen jsa veřejně od měšťanstva, bude musit veřejnosti ve všech svých jednáních šetřiti a snahy své zjevně ukazovati. Jemu musí na srdci ležeti blaho celého města, celého měšťanstva, než obohacení jednotlivců a jich rodin. On musí celým srdcem svobodně zasvěcen býti, neboť duch svobody vnikl v celý národ náš a navěky od nás se stěhovati nebude.” Myslím, že tato slova jsou platná stále.
Dne 5. dubna 1848 byl do funkce uveden první starosta samosprávného města, kterým se stal obchodník Michael Sommer, člen staré bankéřské rodiny z domu číslo popisné 5 na rohu náměstí a Moskevské ulice. Se změnou státního zřízení byla z počátku první samospráva města zavalena neodkladnými úkoly v situaci, kdy ještě nebyla vytvořena potřebná legislativa (snad od této doby je tento stav i po mnoha změnách režimů u nás stále tradiční tradicí). Dne 4. srpna 1849 se stala Česká Lípa krajským městem, což znamenalo vznik krajských úřadů ve městě. V roce 1849 byla také do města umístěna vojenská posádka, kde se v následujících letech vystřídalo několik regimentů a s nimi sem byla zavlečena i cholera, jenž zapříčinila patrný úbytek obyvatelstva.  První starosta Sommer neunesl tíhu množství úkolů a 19. dubna 1850 se úřadu vzdal. Nahradil jej radní Josef Scheiner a jeho pozice byla potvrzena prvními volbami 30. září 1850. Josef Scheiner byl bečvářským mistrem, později majitelem továrny, který nedostatek vzdělání nahrazoval zkušenostmi a dobrými organizačními schopnostmi. V říjnu 1858 starosta Scheiner rezignoval a byl dočasně nahrazen ve funkci lékárníkem Antonem Zinkem. Tento substitující starosta vedl město provizorně až do vyhlášení nové ústavy v roce 1861, která upravovala zastupitelské zřízení zemské a říšské. V tomto roce mělo město asi 9000 obyvatel z nichž asi 1500 mělo volební právo získané na základě daňového censu. Tohoto práva navíc ještě využila zhruba jen polovina oprávněných voličů. A tito voliči ve volbách roku 1861 potvrdili ve funkci substitujícího starostu Antona Zinka. Volební systém v kombinaci s držiteli kapitálu v České Lípě jasně dokumentuje převahu německého obyvatelstva nejen početní, ale zejména mocenskou, která postupně sílila až do druhé světové války a byla jedním z důvodů mnoha svárů.
Ve významném podzimním dni 14. listopadu 1867, kdy byl oficiálně zahájen provoz na první železnici vedoucí do České Lípy, zemřel magistr Anton Zink a jeho nástupcem v úřadu starosty byl zvolen právník JUDr. Josef Schönfeld. Tento starosta vydržel ve funkci pět volebních období až do roku 1883. V těchto letech se z České Lípy stává moderní město v intencích své doby. Rozvoj byl zaznamenán snad ve všech oblastech života, od rozmachu železnice přes zahájení výstavby nových školních budov až po zlepšení sociálního zázemí města. Ovšem radikálnějším německým kruhům byla politika stávajícího starosty málo proněmecká. Důsledkem této kampaně, notně podporované zemským poslancem JUDr. Schmeykalem, bylo vítězství radikálnější německé opozice ve volbách v roce 1883. Starostou byl zvolen vůdce městské opozice Adolf Knötgen, notář jenž se před nedávnem do města přistěhoval. V důsledků nesvárů mezi německými frakcemi ve vedení města starosta Knötgen rezignoval a v doplňovacích volbách v roce 1884 byl zvolen do úřadu velkoobchodník s kůžemi Josef Kutzer. Místní rodák, také obchodník se železářským zbožím a člen starobylé českolipské rodiny z ulice Prokopa Holého, dnešní číslo popisné 150. Ten zanedlouho umíraje v obavě z přechodu moci do rukou německých nacionalistů, doporučil zvolit svým nástupcem právníka JUDr. Bartela. Ten byl také v roce 1885 zvolen, zejména díky vlivu židovských voličů, kteří sdíleli stejné obavy jako bývalý starosta Kutzer. JUDr. Ferdinand Bartel ovšem po deseti letech podlehl soustředěnému tlaku opozice zpochybňující Bartelovo němectví a rezignoval. V roce 1895 nastoupil do úřadu na dalších 20 let obchodník Friedrich Bredschneider. Roky to byly velice plodné, když si uvědomíme, že v tomto období jsou postaveny dvě novostavby velkých škol, zahájen provoz městského vodovodu, provedena elektrifikace města, zbudována městská jatka, byla vystavěna budova krajského soudu s věznicí, město získalo vrchnostenský pivovar a také byla provedena regulace Ploučnice, byla zbudována další železniční trať procházející městem, ale také se Česká Lípa stala členem Svazu německých měst v Čechách. Mnoho z uvedených akcí bylo završením dlouholetého úsilí. O významu tohoto starosty hovoří i fakt, že dnešní Děčínská ulice byla ještě v jeho funkčním období pojmenována právě Bredschneiderova. V roce 1915 dochází ke změně, kdy do úřadu purkmistra nastupuje Emil Rotsch, který se hned musel potýkat s nepříjemnostmi souvisejících s vypuknutím války, včetně problémů s umístěním vojenského náhradního praporu. Snad neutěšený stav v sociální oblasti způsobené válkou napomohly v prvních volbách už v Československu v roce 1919 ke zvolení sociálnědemokratického politika, strojvedoucího a českolipského rodáka Adolfa Knöchela. Jeho čtyřleté období bylo jedním z nejsložitějších období v dějinách města, kdy Česká Lípa byla v důsledku první světové války kriticky zadlužena a právě tento starosta pomohl k jejímu oddlužení. Za jeho úřadování byl vytvořen také zajímavý projekt čtvrti obecních bytů, který řešil nepříznivou bytovou situaci zdejších obyvatel. Většina bytů uvnitř města byla zchátralá a bytové domy byly velmi často přeplněny. K dalším jeho zásluhám patří, že dal v roce 1921 podnět k založení městských očistných lázní sloužící k veřejné hygieně pro občany, kteří neměli tekoucí vodu a koupelny. Po válce odešel jako antifašista do Německa, kde roku 1947 zemřel ve svých 83. letech ve městě Sulzbach-Rosenberg.
Roku 1923 se do funkce purkmistra vrací Emil Rotsch. Toho střídá roku 1931 úředník W. L. Wiesner. Již v dosti neklidné době je zvolen a do funkce nastupuje 22. září 1938 neonacista Josef Turner, jenž je ve funkci oficiálně až do konce války. Prvním poválečným představitelem města se nakrátko stává 9. května1945 předseda revolučního národního výboru, starousedlík a živnostník Josef Svoboda. Další dělnické předsedy MNV doplňuji již jen ve výčtu pro úplnost. Stejně jako novodobé starosty města.

8.6.1945 - 26.5.1946    Josef Ládr, vlakvedoucí a první komunista ve funkci
26.5.1946 - 13.3.1947    František Ludvík, železniční úředník
13.3.1947 - 22.10.1949    Květoslav Zmrhal, úředník, po té předseda ONV
22.10.1949 - 22.9.1952    Ludvík Dluhoš, úředník
22.9.1952 - 15.12.1953    Alois Apltauer, úředník
24.5.1954 - 12.6.1960    Marie Boháčková, textilní dělnice
12.6.1960 - 31.10.1963    Václav Ješeta, hospodářský pracocník ONV
31.10.1963 - 14.6.1964    Ladislav Brada
14.6.1964 - 13.7.1967    Josef Lukášek, pracovník ONV
13.7.1967 - 6.8.1970    Václav Ješeta
6.8.1970 - 18.7.1974    Ladislav Brada
18.7.1974 - 1981        Ladislav Vlček
1981 - 11.12.1986        RSDr. Jaroslav Kurtinec, odborářský předák
11.12.1986 - 14.3.1990     František Dvořák, ředitel OOBH       
14.3.1990 - 6.12.1990      Ing. Jaromír Štrumfa (ČSSD), vedoucí výroby dřevař. záv.
6.12.1990 - 30.6.1997      Zdeněk Pokorný (OF), gymnaziální profesor
30.6.1997 - 25.11.1998      Mgr. Jiří Pazourek (OF/ODS), učitel
25.11.1998 - 26.1.2005      Petr Skokan (ODS), podnikatel
26.1.2005 - 10.11.2014      Mgr. Hana Moudrá (ODS), úřednice
10.11.2014 - 20??        Mgr. Romana Žatecká (ČSSD), novinářka

A pro úplný výčet ještě připojuji seznam purkmistrů, jak jej sestavil a publikoval v roce 1932 archivář města Karl J. Biener, pouze jsem doplnil období po roce 1932:
1371    Rotgeb Henczlin
1381    Mracko Petrus
1388    Phluk Nikolaus
1389    Weytmul (Witmul) Heinz
1391    Weitmühl Jakob
1393    Weytmul Henczlin
1393    Flug (Pluch) Nikolaus
1404    Phluk Nikolaus
1409    Pluk Nikolaus
1419    Locker Petrus
1475 a 1479    Schufter Matthias
1485    Cratzer Michael
1519    Kleinhans
1525    Germyn (Ternonym) Georg
1526    Neumann Michel
1527    Germyn Georg
1528    Greger Veytz
1529    Schlosser Hans
1529    Melzer Jacoff
1530    Melzer Jacoff
1531    Lemmerczal Merthen
1532    Fleischer Benesch
1533    Schuster Hans
1533    Prokych Andreas
1534    Gaude Merten
1535    Kasche Kaspar
1536    Greger Veitz
1537    Schlosser Hans
1538    Tbermin (Theronim) Türge
1539    Laschmann Fabrian
1540    Duschko Gurge
1541    Gaude Merthen
1542    Gaude Merthen
1543    Lyschka Hans
1544    Hanntsche Wenzel
1573    Melzer Michael
1574-1575    Klement Georg
1576-1577    Maczke Christoph
1577-1578    Heubner Wolf
1578-1579    Maschke Ulrich
1579-1580    Maczke Christoph
1580-1581    Melzer Hans
1581-1582    Schreyer Georg
1582-1583    Proch (Broche) Adam
1583-1584    Zipser Andreas
1584-1585    Matzke Christoph
1585-1586    Melzer Hans
1586-1587    Maschke Ulrich
1587-1588    Melzer Matthäus
1588-1589    Lorenz Michael
1589-1590    Melzer Matthäus
1590-1591    Maschke Ulrich
1591-1594    Melzer Matthäus
1594-1595    Maschke Ulrich
1595-1598    Melzer Matthäus
1598-1599    Maschke Ulrich
1599-1602    Melzer Matthäus
1602-1603    Heys Georg
1603-1606    Melzer Matthäus
1606-1607    Heiß Georg
1607-1608    Melzer Matthäus
Po smrti Matthäuse Melzera 22. července 1608 jej zastupoval do konce ročního období do konce září Klein Valentin Andreas.
1608-1610    Kylian Wenzel
1610-1611    Heiß Georg
1611-1613    Kylian Wenzel
1613-1614    Möller Martin
1614-1615    Heiß Georg
1615-1617    Kylian Wenzel
1617-1618    Jancke Jakob
1618-1619    Heiß Georg
1619-1620    Kylian Wenzel
1621-1622    Endres (!) Benedikt
1622-1623    Jantschke Jakob
1623-1624    Proch (Broche) Christoph
1624-1625    Endres (!) Benedikt
1625-1626    Milde Adam
1626-1627    Kylian Wenzel
1627-1631    Reinisch (Reintsch) Johann
1631-1633    Pietsch Tobias
1633-1634    Reinisch Johann
1634-1637    Pietsch Tobias
1637-1640    Jäger Sallus Hubertus
1640-1641    Mentzel Wenzel
1641-1642    Jäger Sallus Hubertus
1642 (úmrtí)  Mentzel Wenzel
1642-1644    Felsch Simon
1644-1647    Mikan Wenzel
1647-1656    Jäger Sallus Hubertus
1658 (zástupce)    Bergner Wenzel
1659 (zástupce)    Baumgartner Matth.
1660-1661    Liebstein Salomon
1661-1662    Jäger Sallus Hubertus
1663-1664    Reinelt (Reinhold) Christ.
1665-1671    Goldberg Heinr. Hieron.
1671-1673    Elbel Balthasar
1673-1675    Milde Georg Michael
1675-1676    Goldberg Heinr. Hieron.
1676-1680    Oppelt Michael
1680-1681    Elbel Balthasar
1681-1688    Heubner Sigmund Franz
1688-1690    Oppelt Michael
1690-1692    Sandrich Adalbert
1692-1693    Renelt Godofred
1693-1694    Oppelt Michael
1694-1697    Elger Ignaz
1697-1700    Oppelt Michael
1700-1701    Elbel Balthasar
1701-1703    Elsner Matthias
1703-1707    Rosenberger Mich. Fr.
1707-1710    Paul Johann Josef
1710-1717    Pietsch Wenzel Wilhelm
1717-1718    Stößel Wenzel
1718-1724    Tischer Johann Heinrich
1724-1728    Kirchberg Wenzel
1728-1730    Flickschuh Valentin
1730-1736    Löw Ferdinand
1736-1738    Elbel Julius
1738-1741    Berger Matth. Michael
1741-1746    Großmann Joh. Hein.
1746-1748    Ring Johann
1748-1751    Elger Johann
1751-1758    Großmann Joh. Hein.
1758-1760    Großmann Joh. Hein.
1760            Kurz Johann
1761            Schütz Georg
1762-1765    Bartel Wenzel Gabriel
1765-1766    Großmann Joh. Heinr.
1766-1775    Bieber Joh. Anton
1775-1787    Elbel Adalbert
1788-1790    Krumbholz Florian
1791-1794    Kesch Franz
1794-1836    Kellner Tobias
1837-1848     Kirchberg Adalbert
--------------------------------------------------------------
1848-1850    Sommer Michael
1850-1858    Scheiner Josef
1858-1867    Zinke Anton
1867-1883    Schönfeld Josef, JUDr.
1883-1884    Knötgen Adolf
1884-1885    Kutzer Josef
1885-1895    Bartel Ferdinand, JUDr.
1895-1915    Bredschneider Friedrich
1915-1919    Rotsch Emil
1919-1923    Knöchel Adolf
1923-1931    Rotsch Emil
1931-1938    Wiesner W. L.
1938-1945    Turner Josef

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.