Domů
Mariánský kostel Tisk
Pondělí, 12 Květen 2008 20:39

Frauenkirche - Mariánský kostel

Toto umístění stavby kostela je takřka stejně staré jako u ostatních kostelů ve městě, i když současná budova je o mnoho mladší. Na tomto místě stával doložitelně kostel již roku 1381, ze kdy pocházejí nejstarší písemné doklady o tomto kostele, již tehdy podobného zasvěcení, tedy jako kostel Panny Marie. Zakládací listiny kostela byly potvrzeny generálním vikářem Janem z Pomuku, později svatořečeným Janem Nepomuckým. Zdá se, že kostel byl založen z iniciativy města, které jej v prvních letech spravovalo. Minimálně finančně se na stavbě podílel i tehdejší majitel panství Hynek Berka z Dubé. Dlouhá léta se soudilo, že původní kostelík byl pouze dřevěný, ale jak naznačují poměrně nedávné poznatky, zřejmě na tomto místě stávala již gotická stavba z kamene a s největší pravděpodobností přiléhal ke kostelu již v této době i hřbitov.

Frauenkirche okolo roku 1900:

Frauenkirche 1900

Kostel Narození  Panny Marie 24. 2. 2008:

Kostel Nanebevzetí Panny Marie 2008

Kostel byl pravděpodobně poničen husity po dobytí města 19. května 1426, i když zdejší církevní život pokračoval i nedlouho po té. V roce 1654 jsou pro kostel vyrobeny nové varhany mistrem Tobiasem Franzem Fleckem (*1618 — †1698) z České Kamenice, které zanikly pravděpodobně se starou budovou. Na počátku 18. století byl nashromážděn dostatek prostředků z darů věřících ke stavbě nového svatostánku. Výrazně finančně přispěl i majitel panství Jan Vilém Kounic a tak se mohlo roku 1706 začít se stavbou bouráním kostela stávajícího. Hrubá stavba za 12.000 byla hotova za čtyři roky a za stejnou dobu, tedy roku 1714 došlo k vysvěcení nového kostela lipským rodákem a pražským kapitulním děkanem Gottfriedem Herbstem, jako kostel Narození Panny Marie. Pro nový kostel byly pořízeny za 200 zlatých nové varhany od žandovského varhanáře Johana Georga Wöhleho (*1674 — †1755). Ze starého kostela zbyla u kostela Berkovská hrobka a pozdější kaple Božího hrobu, která byla samostatně fungující jednotkou. Po dalších sto letech, tedy v roce 1811 byly ostatky Berků přeneseny do hrobů na hřbitově. V následujícím roce byla stavba z kamenných kvádrů zbourána a kvádry použity při stavbě nové hřbitovní zdi. V roce 1819 byla zbořena i zchátralá kaple Svatého hrobu. Věž byla ke kostelu přistavěna až následně, čímž kostel získal dnešní podobu.

V kostele jsou i další pozoruhodnosti, ale já se zastavím pouze u dvou. Asi nejoceňovanějším objektem jsou varhany z roku 1756 od pražského mistra Jakuba Spiegla (*1712 — †1763) obsahující 820 píšťal a vyrobené za 700 zlatých. Druhou pozoruhodností je obraz na tak zvaném morovém oltáři. Výjev odráží morovou epidemii ve městě z roku 1680, kdy zde zemřelo na mor 520 lidí v průběhu sedmi měsíců. Kromě postav na obraze, které jsou známy jménem, se jedná o nejstarší vyobrazení panoramatu města České Lípy na pozadí zachycené scény. Obraz je dílem burgundského malíře Jeana Clauda Monnota z roku 1713.

Kostel s přilehlým hřbitovem v roce 1900 a dne 9.3.2008:

Frauenkirche 1900 Kostel Nanebevzetí Panny Marie 2008

Na pohlednici z roku 1900 jsou velice dobře patrné, snad ještě zvýrazněné, náhrobky na přilehlém hřbitově. Ten byl před svým zrušením hlavním městským pohřebištěm. Poslední pohřeb se zde konal 28. června 1885 a pohřbíval se místní malíř Franz Fiedler, který se oběsil z nešťastné lásky. Dnes je místo hřbitova parčík a tudy procházející lidé většinou ani netuší, že se procházejí po nebohých nebožtících. Dokonce ani v porevoluční trafice a prodejně drogistického zboží dnes již nikdo nehledá hrobku. V tomto případě se jedná o hrobku významné českolipské rodiny Wedrichů. Rodina to byla úspěšná a podnikavá, ale z podnikání v místech jejich posmrtného spočinutí by asi radost neměli. Nevím ale jaké jsou osudy zmiňovaných ostatků, jen je jisté, že tato stavba podlehla téměř zkáze již asi před padesáti lety a samotnou stavbu se povedlo zachránit až počátkem let devadesátých. Dalšími němými svědky dob pietních jsou zdejší stromy, které lze identifikovat již na záběrech z přelomu 19. a 20. století.

Průhled ze hřbitova u kostela na školní budovu v roce 1919:

Hřbitov 1919

Průhled z parčíku u kostela, bývalého hřbitova, na školní budovu dne 30.11.2013:

Parčík 2013

Spíše smutnou kapitolou kostela je příběh zdejších zvonů, ostatně jako většiny zvonů v celém okolí. František J. Zoubek v roce 1864 uvádí na zvonici kostela Narození panny Marie tři zvony. Největší s Valdštejnským znakem a letopočtem 1692, další zvon opatřen městským znakem odlitý v Litoměřicích roku 1807 a ještě malý zvon odlitý Matce boží snad v roce 1533 (či 1553). Dnes jsou na zvonici taktéž tři zvony různých velikostí, dokonce jeden z onech původních. A to zvon se znakem Karla Ferdinanda z Valdštejna, ulitý pro Českou Lípu v Dubé v roce 1692 Johannem Balthasarem Crommeliem z Trevíru. Další dva zvony měly pravděpodobně stejný osud jako ten z následující pohlednice. Ten byl původně ulit z dvou menších zvonů z děkanského chrámu svatých Petra a Pavla stojícím na Škroupově náměstí. Kostel vyhořel a zvony byly poškozeny taktéž. Ovšem pro předpokládanou opravu kostela byl z kovu oněch dvou zvonů z počátku 17. století ulit zvon jeden o udávané váze 3677 kilogramů, tedy žádný pidižvík. Zhotoven byl zvonařským mistrem Karlem Bellmannem v Praze 30. srpna 1826. Jenže ještě v roce 1864 je zvon Zoubkem popisován jako ležící bez hlasu ve dvoře domu radního. Zde také vypisuje nápisy na zvonu, které jsou totožné s nápisy na zvonu z pohlednice, tedy jednoznačně se jedná o tentýž kus. Pravděpodobně ve chvíli, kdy se definitivně odstoupilo od rekonstrukce kostela na Škroupově náměstí, rozhodli se měšťané zvon využít na zvonici kostela z Mariánské. Bohužel, jak se ale píše na níže zobrazené pohlednici, zvon byl v roce 1916 roztaven k válečným účelům. V meziválečném období byl v kostele umístěn opět přibližně velký zvon, možná se snad na věž vrátil onen v roce 1916 zrekvírovaný, to bohužel nejsem schopen s jistotou říci. Každopádně v prvních druhoválečných letech byla vydána navlas stejná pohlednice. Jen nápis je trochu pozměněn: „Na památku .... roztaven v roce 1942”. A tehdy zřejmě již definitivně. Mým odhadem dle zbylého prostoru na zvonici a smutně tamtéž dodnes ležícího srdce zvonu odhaduji jeho výšku přibližně kolem jednoho metru. Zhruba stejný zvon byl i ve zvonici baziliky Všech svatých u kláštera, ale i ten „šel do kulí”. Po válce už se na zvonice nikdy tak velké zvony v České Lípě nevrátily, takže nemohu ani náznakem se zmínit o jejich hlasu, ale jistě byl nádherný a tajemný zároveň. Tak jak zvony znít umějí, pokud mohou...

Zvon Petr a Pavel odlitý v roce 1826  zvonařem Karlem Bellmanem v Praze pro stejnojmenný děkanský chrám, ovšem později zavěšen na věži kostela Narození Panny Marie a roku 1916 zrekvírován pro válečné účely. Místo po zvonu 11.9.2010:

Peter Paul Glocke 1916 Zvonice kostela Narození Panny Marie 2010
Za laskavé poskytnutí pohlednice děkuji Liboru Kadlecovi.

Mapka - toto místo je zde

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.