Domů
Benar Tisk
Čtvrtek, 07 Únor 2008 12:43

Areál přádelny u Ploučnice - Baumwollspinnerei, P.Römers Wwe.

Vznik této budovy, původně kartounky se klade do třicátých let 19. století a jako zakladatel je uváděn Emanuel Müller. V období od 80.let 18 století začaly ve městě vznikat první kartounky a zejména po požáru v roce 1820 byly malé manufaktury přestavěné na větší budovy. Kartounek na březích tehdy obou ramen Ploučnice bylo několik. A touto zástavbou od centra města směrem na východ se vlastně stavebně začal plnit prostor mezi Lípou a Starou Lípou, čímž se tyto dvě tehdy samostatné obce začaly přibližovat. V této době byly mezi těmito obcemi dvě hlavní ramena řeky, kdy to jižní zhruba kopírovalo současné koryto řeky. Řeka se dělila před tehdejším jezem přibližně v místě dnešní odbočky od mimoňské výpadovky do Špičákové ulice ve Staré Lípě. Severní rameno se k městu blížilo přes dnešní parkoviště pod nemocnicí a pokračovala mezi dnešním Narexem a Polydekorem (Benarem), v podstatě dnešní ulicí U Kartounky, dále k městu podél severní zdi Červeného zámečku k velkému mlýnu.

Průkopníky ve výrobě potiskovaných látek na českolipsku byli J.M.Kinský a rodina Leitenbergrů. Další významné manufaktury patřily F.Michlovi, F.Grafovi a bratrům Kirchenbergovým. Počátkem 19. století se k nejvýznamnějším přiřadily firmy Hampel, bratři Müllerové, Severin Langer, Wedrich, Elbel, Gürtler, Schreiner, Richter a další. V době největšího rozmachu této výroby, koncem 30. let 19. století se počtem kartounek podílela Česká Lípa na celkovém stavu v Čechách významným dílem.

Již v roce 1811 je doloženo vlastnictví třetí největší kartounky ve městě bratří Müllerů. Ti začli budovat tento závod v letech 1835-1839. Dá se předpokládat, že v této době byla postavena i barvírna se sušící věží na níž se vytahovaly obarvené štočky. Technologická voda byla odebírána z ramene severního a odpad byl vypouštěn do jižního, hlavního řečiště, kde byl dostatečný spád pro ředění splašků. Majetek továrny byl dobře popsán v březnu 1850, kdy vznikla smlouva o prodeji firmy v úpadku obci. V té době byla ještě vedle sušící věže přistavěna stáj pro koně v ose řeky. Stavba byla patrová a v patře byly další potřebné dílny. Ovšem záhy zde výroba utichla zhruba na deset let. V roce 1860 přikoupil ke svému podnikání Müllerovu kartounku Ignatz Thum, který v té době působil ve městě už 23 let. V roce 1875 v exekučním výprodeji získala majetek firma Bloch a Grünfeld. Ti zde založili přádelny, ovšem po dvou letech byla výroba opět na 10 let zastavena. V roce 1887 továrnu koupil Ernst Römmer z Chrastavy. Po celkové adaptaci zde v roce 1890 rozběhl výrobu bavlněné příze.

V období ze kdy je tato pohlednice prošlá poštou v roce 1916, byl v České Lípě umístěn náhradní prapor pěšího pluku č.18 z Hradce Králové čítající 4500 mužů, kteří byli ubytováni na rozličných místech. V přádelně vdovy Römmerové byla provizorně ubytována část páté kompanie. Pohlednici odesílal evidentně jeden z ubytovaných vojáků.

Areál firmy vdovy Römerové okolo roku 1915:

Přádelna 1916

Areál firmy Polydekor dne 10.1.2007:

Polydekor 2007

Ve dvacátých letech 20. století přešla továrna do majetku firmy Bratři Richterové z Varnsdorfu, českého Manchesteru, jak se tehdy také říkávalo. V letech třicátých byla továrna modernizována a rozšířena až ke školní zahradě. Dne 21.5.1945 převzal přádelnu národní správce Antonín Rösler v rámci skupiny převážně Varnsdorfských textilek. Z tohoto celku, pozdější Velvety, byla přádelna později vyjmuta a zařazene nejdříve do sdružení Cotona Praha. Avšak záhy byl českolipský podnik začlěněn do komplexu bavlnářských závodů Benar se sídlem v Benešově nad Ploučnicí. Zřizovací listina byla vydána 3.10.1949. V roce 1968 byl Benar oddělen od řeky silničním tělesem silnice 262/II, kterému padly za oběť sklady závodu. Po privatizaci v roce 1993 firma funguje pod názvem Polydekor.

K dokreslení připojuji snímek J. topinky z roku 1967 před stavbou silnice:

Benar 1967

K současnému fotografování jsem využil nezimy 2007, kdy nebyl sníh a tím pádem se neměnil moc vzhled krajiny. Důležité bylo, že stromy byly bez listí, protože jinak by na budovu nebylo skoro vůbec vidět. Výrazným rozdílem je upravenost břehů. Kamenné obložení vzalo za své, předpokládám při úpravách během stavby silnice, ale je to jen má spekulace. Rozdílná je i hladina vody, odhadem jeden metr až metr a půl. Rozdíl dělá otevřený a dnes už nepoužívaný jez před křižovatkou. Rozdíl je stále jasně patrný na pilířích staršího z mostů vedoucích na Svárov.

Přikládám také ještě jeden čelní pohled na továrnu také z období kolem roku 1915, kdy vhlavní budově byli ubytováni vojáci páté kompanie:

Römersfabrik 1915

Přibližně stejný pohled z 8.4.2009:

Polydekor 2009

Hned na první pohled je absence kouřících továrních komínů, i když jeden ještě stále stojí. Další velice nápadnou změnou je zvýšení protějšího břehu řeky, za kterým se dnešní budovy tak trochu schovávají. Ke zvýšení došlo při budování nové silnice na Mimoň v roce 1968, kdy byly odbourány přístavby u řeky, jak je patrno z předchozího snímku.

Prostor plavecké školy před úpravami koryta okolo roku 1900:

Swimmschule 1900

Pokus o totožný záběr z 22.11.2009:

U Benaru 2009

Mapka - toto místo je zde

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.