Domů
Lukostřelec Tisk
Pondělí, 14 Duben 2008 21:21

Schiessstätte der Bogenschützen-Gesellschaft - Střelnice spolku lučištníků

Místo doslovného překladu by bylo asi vhodnější použít výraz lukostřelci, jak se v běžné mluvě ustálilo a jak také ještě v nedávné době k pojmenování zdejšího místa bylo běžné tohoto výrazu užívati a jak i já dále použiji. Na snímku jsou dva důležité objekty využívané především spolkem místních lukostřelců. V levé části je to spolkový dům zmiňovaného společenstva a na pravé straně je to podstavec a stožár, na nějž se vztyčoval cíl ke střelbě. Na snímku schází z hlavních objektů té doby ještě hudební altánek. K těmto stavbám přináležela ještě tak zvaná Ptačí louka, rozkládající se podél cesty jižně od spolkového domu.

Schiesstëtte der Bogenschützen – Gesselschaft 1900:

Schiessstätte der Bogenschützen-Gesellschaft 1900

Prostor po hostinci U lukostřelce 6. 3. 2008:

U Lukostřelce 2008

Místní spolek lukostřelců existoval ve městě doložitelně již v roce 1581, kdy byl dne 4. května městem potvrzen střelecký řád pro spolek lukostřelců. Hlavní událostí tohoto spolku bylo střílení ku ptáku konané každý rok na svatodušní pondělí. K jeho vyzdvižení do výšky sloužila původně důmyslná dřevěná konstrukce a kolem roku 1900 byl k tomuto účelu zbudovánl kamenný podstavec s dlouhým bidlem, které se sklápělo směrem od hostince ke Kopečku. Jak je patrno i z přiloženého snímku, převyšovalo vztyčované bidlo budovu hostince více jak dvakrát. Vždyť samotný podstavec připomínající mohylu je takřka stejně vysoký jako patrová budova hostince. Na konec bidla byl zavěšen dřevěný pták jako terč, zpravidla to býval orel, na kterého se střílelo z kuší. Kdo sestřelil poslední část terče, stal se slavným vítězem. Některá jména vítězů jsou známa již od 17. století a od roku 1821 až do druhé světové války, kdy byla tato tradiční klání natrvalo přerušena, jsou známa všechna jména králů lukostřelby. Bezpečnostní zónou k dopadu střel byl stromy ohraničený prostor směrem od budovy, který zasahoval přibližně v šíři dnešních bytovek téměř až k silnici Škrétova, kde začíná souvislá zástavba většinou rodinných domků až na Kopeček, budovaných zde od roku 1924. Dnešní ulice Vrchlického spojující ulici 5. května se Svárovem tehdy ještě vůbec neexistovala a k později vznikajícím domům směrem od hostince k Svárovu se přicházelo okolo spolkového areálu z dnešní ulice Lukostřelecké vedoucí podél prostoru bývalých dílen ČSD. První domy se zde začali objevovat přibližně okolo roku 1910 a dnes se jedná o ulici Pod Hůrkou.

Ptačí louka s Lukostřelcem z Kopečku, vlevo dnešní ulice 5.května, v roce 1910:

Ptačí louka 1910

Spolek lukostřelců pořádal svá cvičení a soutěže ve střelbě z luku a kuše do 18. století na tzv. Královské louce v údolí Ploučnice pod Holým vrchem. Někdy koncem 18. století se jejich cvičiště přesunulo do míst za jižním okrajem města u pražské cesty, tehdy Vídeňské, směřující původně do Okřešic a dále k hlavnímu městu. Roku 1841 je zde zmiňován prastarý roubený spolkový hostinec. V popisu se už tehdy hovoří o starém jednopatrovém domě, který pamatuje mnohá století. Spolek zde začal provozovat pivní výčep roku 1854 pod názvem Schiesshaus (Střelecký dům). V roce 1857 byl přistaven sál, v roce 1893 bylo zavedeno plynové osvětlení a v roce 1895 byla zřízena kuželna. Spolek měl i své parádní uniformy s převládající modrou barvou a užíval jich při četných slavnostech. Zde jen upozorním, že si nelze plést spolek lukostřelecký a ostrostřelecký, který měl své spolkové sídlo na druhé straně města.

V období první světové války byl zdejší hostinec s přilehlým okolím, zejména s přes ulici stojící Festhalle, jedním z hlavních ubytovacích prostor vojska. Po válce roku 1918 zde bylo zavedeno elektrické osvětlení, v roce 1926 byl přistavěn hudební pavilon a celé prostranství nově upraveno a v této době nejpravděpodobněji došlo k přemístění kamenného pylonu se sklápěcím bidlem dále od hostince. Hostinec byl místem schůzek mnoha spolků, zejména dělnických. Zde bylo také dne 28.3.1921 konáno ustavující shromáždění organizace českolipské německé sekce Komunistické strany Československa pod vedením sekretáře Franze Gampeho. Na přilehlé louce se konaly velké poutě, jejichž konání se sem přesunulo přes ulici z míst sokolského cvičiště před zaniknuvší dřevěnou stavbou Festhalle. Vůbec nebylo vyjímečné, že pouťové stánky a atrakce zaplnily celou louku mezi okolní zástavbou a i přesto bývala v uličkách často doslova hlava na hlavě.

Pouť na sokolském cvičišti s hostincem v pozadí okolo roku 1910:

Lukostřelec 1910

S druhou světovou válkou zaniká i spolek lukostřelců a stejně tak i po více jak 350. letech tradice střílení ku ptáku. Jeho vztyčování se v posledních předválečných letech přesunulo ze zrušeného mohutného podstavce s bidlem hlouběji na Ptačí louku, jak jsem psal výše. Přibližně do míst dnešních bytovek na křížení ulic Vrchlického a Pod Hůrkou. V poválečných letech po úpravě sloužila stavba po úpravě již jen jako řečnická tribuna při zdejších shromážděních. Zejména při řazení prvomájových průvodů, které se odsud vydávaly na náměstí. V roce 1948 se objektu hostince ujímají železničáři a ten se tak stává Kulturním domem železničářů. Zahájení činnosti závodního klubu v roce 1948 se zúčastnil osobně i ministr dopravy, lidovec Alois Petr.

Kulturní dům železničářů na snímku Jaroslava Panáčka po roce 1970:

Lukostřelec 1975

Stejné místo zachycené dne 16.8.2009:

U Lukostřelce 2009

Objekt byl zbořen v roce 1977, kdy ještě v témže roce na jeho místě vyrostly svépomocí nájemníků vybudované bytovky. Existenci spolkového místa lukostřelců tak připomíná dnes již pouze zdejší ulice Lukostřelecká, která nese své jméno již od roku 1910. Před tímto rokem ji také místní Češi nazývali U ptačí tyčky.

Lukostřelec na pohlednici Radima Paclta přibližně okolo roku 1940:

Lukostřelec 1940

Dřevěný plot vyměnil drátěný a místo hostince bytovka, tedy stejná místa 6.6.2010:

U lukostřelce 2010

Mapka - toto místo je zde

K tomuto místu se také váže asi nejvýznamnější událost přesahující dalece hranice města, avšak konaná na území České Lípy. Vedení města dalo zde příležitost dne 21.10.1934 vystoupit aktivnímu turnerovi Konrádu Henleinovi. Tehdy již představiteli právě před rokem založené Sudetoněmecké vlastenecké fronty. Před přibližně 20.000 posluchači tento rodák z Vratislavi u Liberce poprvé veřejně představil program své strany, i když prozatím se zdrženlivými formulacemi, dokonce odsuzující fašismus. Setkání se konalo v neděli a na bezpečnost dbalo přibližně 500 policistů. Také celé shromáždění proběhlo bez vážnějšího incidentu, ale i přesto mělo ohromný ohlas a to nejen v Sudetech a tehdejším Československu. Další sled událostí je již zřejmě poměrně dobře znám a s tímto místem již také nemá tak úzkou spojitost. K oné události byla vydána následně i série pohlednic, zde číslo 3. Řečnickou tribunou je výše popisovaný střelecký kamenný podstavec, nebo-li pylon.

Řečnická tribuna s prapory strany a města a ulicí Pod Hůrkou v pozadí 21.10.1934:

Shromáždění 1934

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.