Domů
Pomník K. G. Tisk
Čtvrtek, 10 Červenec 2008 08:03

Pomník Klementa Gottwalda

V následujícím materiálu se budu převážně a zcela výjímečně zabývat událostí poměrně mladou. Tou událostí není nic menšího, než odhalení pomníku našeho prvního „dělnického” prezidenta, soudruha Klementa Gottwalda, kterýžto pomník je i se svým předobrazem dnes takříkajíc v propadlišti dějin.

Stráž před odhalením pomníku 14.5.1961

V dobovém záznamu kronikáře se k této události uvádí: „Pomník byl odhalen jako vyvrcholení oslav 40. letého výročí založení KSČ. Místem umístění pomníku se stal parčík před národním podnikem Vagonka Tatra, kterému náš první dělnický prezident propůjčil své jméno již v roce 1946. Již od 8. hodiny v neděli 14.května 1961 počal se konec nově upravené ulice Svatopluka Čecha plnit lidmi. Krátce po desáté již na slavnostní tribuně u vchodu do podniku byli přítomni významní hosté a funkcionáři KSČ. V jejich čele byl delegát ÚV KSČ generálporučík Čeněk Hruška, tajemník KV KSČ s. Procházka, vedoucí tajemník OV KSČ s. Lovětínský, tajemnice OV KSČ s. Kosevová, členové byra OV KSČ, předseda ONV s. Rožánek, předseda OOR s. Lukášek, předseda MěNV s. Ješeta, předseda MV KSČ s. Kotrik, předseda ZV ROH a předseda OZV KSČ Tatry soudruzi Dvořáček a Kubelka, podnikový ředitel n.p. Vagonky Tatra s. Tanzmann, zasloužilí členové KSČ v Č.Lípě soudruzi Pištora, Holánek, Holánková, Plevová, soudruh Mike, člen ústředního výboru Jednotné socialistické strany NDR - bývalý občan České Lípy, který v tento den navštívil své bývalé přátele a akademický sochař L.Kühn, který je tvůrcem pomníku. Po projevech došlo za zvuků písně „Kupředu levá” k odhalení pomníku pod dohledem čestné stráže dvou členů Lidové milice a odhalený pomník přebral ředitel podniku s.Tanzmann do péče zaměstnanců n.p. Vagonky Tatry. Za zvuků Internacionály byla slavnost zakončena.”

V uvedené zprávě musím upozornit na jednu velice zajímavou, i když zdánlivou drobnost. Povšimněte si seznamu čestných hostů. Je řazen vcelku logicky podle důležitosti jednotlivých person, ale ředitel podniku je zde uveden až za předsedy závodních výborů ROH a KSČ. Z dnešního pohledu možná podivná hierarchie, ale jen pro toho, kdo tuto dobu nepamatuje.

Pomník v „plném lesku” po odhalení v roce 1961:

Pomník KG 1961

Parčík před podnikem dne 26.4.2008:

Před Bombardierem 2008

Snad ještě doplním v duchu dobové rétoriky, že pomník čestnému občanu České Lípy byl usazen do sadově upraveného parčíku, který vznikl z nadšené práce zaměstnanců továrny nesoucí hrdý přídomek závod Klementa Gottwalda. Dílo akademických sochařů L. Kühna a J. Martínka zachycuje „Klému” v typickém postoji zamyšleného řečníka před vyjádřením úderné myšlenky. Toto dílo z nekvalitního kamene bylo po roce 1989 přesunuto do skladu podniku, kde se nalézá s největší pravděpodobností dodnes.

Samotný podnik byl založen roku 1918 pod názvem Bohemia a jak již název napovídá, byl podnikem českého kapitálu. Časová souvislost se vznikem nového státu také není vůbec náhodná. I když základním pilířem výroby měly být již od počátku železniční vagony, byl zprvu podnikový výrobní program rozmanitější a zasahoval do více oborů. Vyráběly se zde stroje pro potravinářství, jako například pro řeznické či pekařské provozy. Záhy se mezi výrobky objevují i tramvaje. Ostatně první velkou exportní zakázkou byly právě tramvaje pro Sovětský svaz. Podnik citelně postihla předválečná všeobecná ekonomická krize a ještě více bombardování z 8. května 1945. Závod byl natolik vážně poškozen, že se uvažovalo o jeho zrušení. Napomohla intervence u náměstka předsedy vlády s odůvodněním, že by se podnik po opravě mohl stát dominantním závodem v regionu. Jistě svou roli sehrálo sbírání voličských hlasů v nově osídlovaném pohraničí a zřejmě i proto byla tato intervence úspěšná.  Během předvolební kampaně navštívil 29. dubna 1946 podnik osobně i soudruh Gottwald a během této památné návštěvy byl podnik přejmenován na n. p. Tatra, závod Kl. Gottwalda. Agitace byla úspěšná a toho roku získala KSČ v našem okrese při volbách do Národního shromáždění 60,52% hlasů, což byl o více jak dvacet procent lepší výsledek než byl celostátní průměr.

Delegace mířící k odhalení pomníku v roce 1961 před bránou závodu:

Delegace 1961

Brána závodu 26.4.2008, dnes Bombardier a.s.:

Brána závodu 2008

Dne 10. listopadu 1947 byla v areálu podniku otevřena tak zvaná Dvorana pracujících, což měl být novodobý kulturní stánek pracujících. Otevření se zúčastnili i čelní představitelé kultury a odborů v čele s Marií Majerovou a Antonínem Zápotockým, tehdejším předsedou republikové odborové rady a pozdějším prezidentem. Vystoupila zde dne 28. dubna 1948 i Česká filharmonie pod vedením Rafaela Kubelíka. Umělci byli jmenováni čestnými dělníky závodu a byl jim předán symbolický dar v podobě kladívka na podložce. Výčet vystupujících v nově zřízené Dvoraně pracujících čítá i takové umělce jako Emil František Burian z 19. srpna 1948 se svým souborem, nebo z května roku 1949 herci Národního divadla František Kreuzmann, Bohumil Záhorský, František Filipovský a Vlasta Fabiánová. Sál byl vyzdoben alegoriemi s námětem dělnicko - rolnického sbratření v provedení Jana Čumpelíka. Od té doby již kulturní hodnota zdejších vystoupení prudce klesala, kdy se zde konaly konference KSČ a jiná setkání pracujících nebo podnikové večírky. Později byl sál upraven na závodní jídelnu.

Ukázka zdejší produkce z 60. let:

železniční vagón

Bývalá Bohemka, Tatrovka a Vagónka je vlastně jediným velkým podnikem ve městě, který přežívá do dnešních dnů. Dnešní Bombardier Transportation a.s. stále vyrábí komponenty kolejových vozidel, je součástí nadnárodního koncernu a je významným podnikem našeho okresu, ale produkce z dob jednoho ze závodů koncernového podniku Vagonka Poprad již nedosahuje.

Pomník i podnik stojí na konci ulice Svatopluka Čecha. Tato ulice na okraji města dostala poprvé své jméno 14. prosince 1910 a jmenovala se Paudlerova po výrazné českolipské osobnosti A. A. Paudlerovi. V roce 1945 došlo ke změně názvu a nadále již ulice nese jméno českého básníka, spisovatele a žurnalisty. Svatopluk Čech byl vrstevníkem Antona Amanda Paudlera, ovšem bez vztahu k našemu městu. Přejmenování ulice v poválečné době je zde přímo typickým příkladem, kdy se u změn názvů dbalo na výběr nového jména s ohledem na název původní. Například literát za literáta a tak podobně, i když ne vždy se to povedlo.

Mapka - toto místo je zde

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.