Domů
Hřbitov Tisk
Čtvrtek, 28 Únor 2008 12:11

Grabdenkmal Franz Schmeykal`s - Hrobka Franze Schmeykala

Zde nepoužiji celkový záběr na hřbitov, ale snímek jedné velké dochované hrobky, vlastně jediné svého druhu na nynějším hřbitově. Hrobku, stavebně novogotickou kapli, nechalo zbudovat město k důstojnému uložení ostatků významného českolipského rodáka. Stavbu navrhl Ferdinand von Feldegg (* 10.03.1855 Piacenza - † 08.12.1936 Vídeň), architekt a psycholog působící ve Vídni. S Franzem Schmeykalem se osobně znali a spolupracovali spolu na později nerealizovaném projektu nové budovy Německého Casina v Praze. Výzdoba kaple byla realizována podle v soutěži vítězného návrhu vídeňského sochaře Juliuse Trautzla  (* 21. 10. 1859 Arco, jižní Tyrolsko, † 21. 4. 1958, Vídeň) , který byl také autorem monumentální sochy Franze Schmeykala v českolipském městském parku nebo také Schubertova památníku v Jablonci nad Nisou. Kaple byla dostavěna v roce 1898 a o rok později vysvěcena. Umístěna byla v tehdejším středu hřbitova u hlavní středové cestičky. V kapli byly uloženy nejen ostatky zemského poslance a zdejšího rodáka Franze Schmeykala ( * 3. prosince 1826 - † 5. dubna 1894), ale i ostatky jeho rodiny.

Schmeykalova hrobka asi v roce 1900 a 10.2.2008:

Schmeykal's Grabdenkmal 1900 Mauzoleum padlých vojáků 2008

Zlom v osudech stavby nastal po druhé světové válce, kdy bylo rozhodnuto o zřízení mauzolea sovětských vojáků a byla vybrána k těmto účelům právě tato hrobka. Začátkem roku 1946 byla hrobka vyklizena, ostatky zde odpočívajících členů Schmeykalovi rodiny přeneseny na neznámé místo na hřbitově, kde byly uloženy bez jakéhokoli označení. V kapli jsou uloženy ostatky více jak třiceti osob, jejichž jména jsou uvedeny na tabulkách uvnitř kaple, aniž by byly vidět zvenčí. Vzhled stavby je na první pohled z venku v podstatě nezměněn. Jen na vrcholu kopule není kříž, ale nahradila jej umně zakomponovaná pěticípá hvězda, že to dnes vypadá jako by tam byla odjakživa. Dále zmizel plastické písmeno S ze štítu nad vchodem, který je dnes hladký a kovová vrátka na vstupu do kaple nahradily masivní dřevěné dveře. Dnes je potěšitelné, že tato drobná, ale zajímavá stavba je opravena a udržována.

Mapka - toto místo je zde

Ve městě bylo do 19. století několik hřbitovů, zakládaných dle zvyku na pozemku u jednotlivých kostelů. V polovině 19. století takto ještě byly funkční hřbitovy u kostela Sv. Kříže a na Mariánské ulici. Ty však již kapacitně přestávaly rozrůstajícímu se městu postačovat a tak bylo rozhodnuto o zřízení nového městského hřbitova. Byl vybrán prostor bezprostředně sousedící se hřbitovem ve stráni u kostela Sv. Kříže, táhnoucí se dále svahem k severu. Na tento hřbitov byly po jeho zprovoznění přesunuty všechny nové pohřby ve městě. První pohřeb se zde konal 4. července 1885, kdy byla pohřbena nádenice Anna Stollová z Velkého Grunova za účasti starosty města Josefa Kutzera. Dnes by jste zde hledali její hrob marně, stejně jako spoustu dalších obyčejných, ale i nádherně vyvedených hrobů z období předválečného, ale i relativně nedávného. Velká proměna hřbitova započala zrušením jeho vrchní části na konci let sedmdesátých. Důvod zrušení mi není znám, ale s největší pravděpodobností důvodem byl nový plán zástavby v tomto prostoru. Z části hrobů, kde si pozůstalí požádali, byly ostatky přeneseny do spodní části, několik dalších ostatků, zejména z hromadných hrobů vojáků, byly pietně přeneseny taktéž na nezrušenou polovinu hřbitova. Například v pravé horní části byl velký prostor s neoznačenými hroby polských vojáků zejména z období osvobození města na konci druhé světové války. Ovšem podle nejmenovaného, ale důvěryhodného zdroje, bylo mnoho ostatků odvezeno i s vyváženou zeminou. Také mám důvodnou obavu, že pod dnešním parčíkem určenému k oddechu občanstva zřejmě ještě několik nebožtíků také odpočívá. A to ještě podle původních plánů byla zrušená vrchní část hřbitova určena k občanské zástavbě. To bylo změněno usnesením městského zastupitelstva ze 7. 10. 1992, čímž se pieta místa alespoň částečně zachovala. Dnes je hřbitov nepěkným místem, které by si spíše zasloužilo označení Špičák II, plno králíkáren kde komerce přebývá. Tatam jsou časy, kdy i na hřbitově se mohl člověk potěšit pohledem na krásně vyvedené hroby, kdy každý byl jedinečný a častokráte byl doslova i uměleckým dílem. Tak nevím kde spočinou mé kosti až se v peci v prach obrátí, ale z pomyšlení spočinutí na posmrtném sídlišti, či pod drnem na vsypové louce se mi má budoucnost opravdu nejeví pěkně. Znal jsem pána, který si chodil ke stáru na hřbitov posedět, aby si zvykal na místo, jak říkával. Nevím co by tomu místu tak asi říkal dnes. Dlužno dodat, že poslední dobou se stav věcí trochu zlepšuje, i když pomalu.

Výjimkou v pohřbívacích zvyklostech měšťanů byla židovská obec. Židé měli svůj hřbitov daleko za severním okrajem města v blízkosti silnice do Horní Libchavy. Na tomto místě měla židovská obec svůj hřbitov již od středověku. Stejně tak i po staletí zde Židé bojovali s místem, takže po zaplnění prostoru nezbývalo nic jiného, než překrýt stávající hroby zeminou, do které byly ukládány ostatky nové.

Vchod na starý židovský hřbitov u Střelnice v roce 1937:

Starý židovský hřbitov 1937

Vchod na Starý židovský hřbitov dne 12. června 2013:

Starý židovský hřbitov 2013

Dnes je toto místo u parku pod restaurací Střelnice naprosto k nepoznání. Ani vchod na hřbitov již není na svém místě. Nemluvě o domku správce hřbitova porostlého květinami, jak na něj vzpomínali staří rodáci pamatující doby předválečné.

Na konci 19. století nebyl již tento hřbitov daleko za městem a začaly tak sílit snahy o zrušení tohoto hřbitova. Oficiální návrh ke zrušení starého židovského hřbitova byl podán až 30. ledna 1899 na zasedání městské rady. Následovalo několik let dohadů až byl nakonec přijat návrh zřídit nový židovský hřbitov v těsné blízkosti hřbitova komunálního. Po dalších tahanicích okolo provedení návrhu se tak nakonec stalo a kolaudace hřbitova a kaple se konala 17. listopadu 1905. V tomto mezidobí byli členové židovské obce pohřbíváni jednak ještě na starém hřbitově, ale někteří byli uloženi ve vyhrazeném pruhu ve vrchní části městského hřbitova. Poslední pohřeb na novém židovském hřbitově se konal v květnu 1963, kdy byl pohřbíván poslední z dlouhé řady představených českolipské židovské obce Karel Reinisch (†30. 4. 1963). V následujících letech už hřbitov spíše pustl a jeho likvidace byla dokončena v roce 1983 před stavbou školy. Areál hřbitova začínal uprostřed východní hřbitovní zdi hřbitova městského, přesně tam, kde dnes končí. Vrchní okraj byl s městským také ve stejné linii, ale celkově byl ten židovský užší a s více zelení. Vstup tvořila kaple s postraními křídly, přeci jen větší než vstupní kaple na hřbitově komunálním. Pouze na vrcholu kopule kaple městské bývala velká socha anděla, který byl snesen k rekonstrukci, čímž jeho známé osudy končí, zřejmě „oknem uletěl nám”. Kaple židovská byla postavena v historizujícím stylu a Davidovou hvězdou na kopuli, ale i uprostřed vnitřní malby. Stavbu provedla firma John a Jisba s rozpočtem 20440,-K na hřbitov a 19000,-K na kapli, což nebylo dodrženo. Ke hřbitovu vedla dlážděná cesta od hřbitova městského, jejíž oblouk je dochován dodnes. Její další pokračování v dnešním areálu školy je již překryt panely. A kdo se správně orientuje v terénu, vcelku snadno si odvodí, že základní škola stojí částečně právě na tomto hřbitově. Zkrátka v našem městě tak nějak nemá úcta k našim pochovaným předkům minimálně v posledních desetiletích zapuštěné kořeny.

Vstupní hala k židovskému hřbitovu krátce po dokočení v roce 1905:

Hall des Jugendfriedhof

Stejná místa, jiná stavba - realita dneška 1. 8. 2010:

Základní škola Špičák

Mapka - toto místo je zde

Pohlednice zachycuje vstupní halu do míst posledního odpočinku dosti významné a vlivné národnostní komunity žijící po staletí v České Lípě. Jejich osudy se zabývá paní Vojtíšková ve své knize, která má na své obálce vyobrazení právě této stavby (kniha je stále k dostání na obvyklých místech). K osudu stavby a místa snad tolik, že stavba s hřbitovem přečkala i černý nacistický židobijecký uragán. Pak nastalo období červené, které dlážděnou cestu do poklidných míst překrylo panelovým příklopem a místa pietní zakryla škola, takže mrtví se snad ani v hrobech obracet nemohou. Hala stála přesně před skupinou vzrostlých stromů, které už byly v areálu hřbitova a nevadily při stavbě školy.

Detail vstupní kaple nového židovského hřbitova krátce před zbořením v roce 1983:

Kaple 1983

Snímek pořídil J. Topinka krátce před úplným zničením stavby a trochu netradičně zevnitř areálu hřbitova. I tak je jasně patrná bývalá zdobnost stavby. A co si pamatuji, uvnitř kopule byla snad až do konce stropní malba s židovskou hvězdou v modrém poli.

Přiznám se, že pohlednici se vstupní halou komunálního hřbitova jsem snad ještě ani neviděl. Pokud by někdo vlastnil starší snímek této stavby, byl bych za něj velice rád.

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.