Domů
Jindřicha z Lipé Tisk
Čtvrtek, 25 Září 2008 07:07

Langestraße - Dlouhá ulice

Již od vzniku města byla tato ulice jednou z nejdůležitějších a snad i kvůli své celistvosti a návaznosti na další ulice se z ní stával ten hlavní městský bulvár. Řečeno s trochou nadsázky. Už bez nadsázky lze říci, že tento směr cesty z náměstí nabyl na důležitosti i po vzniku obou nádraží, kudy do města proudilo nejen zboží, ale zejména mnozí návštěvníci města. Tedy ideální místo pro umístění obchůdků a živností obecně. Dnes se sice hlavní místa nákupů přesunuly jinam, ale ulice Jindřicha z Lipé je stále tou hlavní tepnou v samém středu historického centra města. Nepřekvapí tak již ve středověku používaný název Dlouhá ulice, Langegasse. Na přelomu 15. a 16. století sice existují doklady o tomto názvu pouze druhotně při zmínkách o Dlouhém mostu a Dlouhé bráně, které musely jednoznačně býti pojmenované podle ulice jimi procházející, avšak první zmínka o ulici s tímto názvem pochází z roku 1577. Ulice byla vymezena na jedné straně náměstím, procházela jižní městskou branou zvanou Dlouhá a končila mostem přes severní rameno řeky. Podrobněji o mostu v článku Alžbětin most. Tento název a délka ulici vydržely až do konce války v roce 1945. Tehdy již neexistoval onen most ani tato část severního ramene řeky a ulice byla tak sloučena s ulicí Mosteckou pod novým názvem Pražská třída. V této části používaná i s přívlastkem horní, protože za mostem u kostela sv. Maří Magdaleny pokračovala Pražská třída s přívlastkem dolní. Ale již záhy vyhláškou ke dni 22. listopadu 1946 byly obě části poctěny jednotným pojmenováním Třída Klementa Gottwalda v celé délce až k železničnímu přejezdu u Městského nádraží. Čest to byla ovšem pouze v duchu své doby a tak v roce 1990 bylo vybráno pojmenování po nejpravděpodobnějším zakladateli našeho města Jindřichovi z Lipé. Dnes už ale zase jen pro původní část z náměstí ke křížení s ulicí Erbenovou u kavárny Union. Přesněji řečeno, dnes je tato ulice oproti středověké podobě o pár desítek metrů kratší.

Langestraße v roce 1916:

Langestraße 1916

Ulice Jindřicha z Lipé 8.5.2008:

Jindřicha z Lipé 2008

Vzhledem k výsadnímu postavení této ulice mezi ostatními ve městě je množství zajímavostí, o kterých by se dalo psát, poměrně značné a tak se zastavím jen u některých, které se váží k uveřejněným snímkům. Hned na prvním snímku je horní část ulice, která je o něco širší, než její pokračování dolů svahem. Při posledních přestavbách domů se postupně začínalo myslet na stále více nedostačující šíři ulic ve městě a proto každá nová stavba byla z popudu městského stavebního úřadu posunuta dále od osy ulice. V levé části první pohlednice, na přesazeném domě je dobře patrný poutač hodiny, zlato, stříbro. Nápis patřil k obchůdku pod ním, v domě čp 86, kde s touto živností začal v roce 1864 Karl Meyer. V době pořízení snímku zlatnictví a hodinářství již provozoval Josef Holzhammer jako jeden ze tří živnostníků s tímto zaměřením v této ulici. Zcela v pravo v domě čp. 126 je v době pořízení dobového snímku obchod módním zbožím a dámskými klobouky, toho času majitelky Katti Schück. Zřejmě se jednalo o dobře zavedený obchod s žádaným zbožím, neboť zde vydržel dlouhá léta i přesto, že se několikrát změnil jeho majitel. I po roce 1945 zde obchod textilním zbožím provozoval podnik Direkta. I tento dům měl svého opatrovníka. Ta tmavá věc vedle okna v prvním patře na předcházejícím snímku je ve skutečnosti zlatý anděl, který se na domě objevil po roce 1900, proto se domu také později říkalo U zlatého anděla.

Langegasse na pohlednici prošlé roku 1920:

Langegasse 1920

Ulice Jindřicha z Lipé ze 17. 11. 2010:

Jindřicha z Lipé 2010

Kromě bujaré vegetace, čili stromoví vykukujícího z dnešního Škroupova náměstí na snímku z roku 1920, zaujme detail domu čp. 87 na levé straně. Dům je hustě ozdoben vývěsními štíty firmy Schenker & Co. Jednalo se o speditérskou firmu, která měla v Hrnčířské ulici svou filiálku a zde pravděpodobně obchodní kancelář. Dům sloužil zejména k bydlení a upraven pro obchod do dnešní podoby byl až později. Dům adaptovaný v roce 1910 do podoby na snímku měl původně po obou stranách totožné vchody, z nichž po stavebních úpravách v roce 1929 je dochován pouze ten spodní. Na pohlednici je také poměrně dobře viditelný rohový dům, v padesátých letech zcela přebudovaný na Gastronom, ale o tom až dále.

Dlouhá ulice s Máselným trhem okolo roku 1910:

Langegaße 1910

Ulice Jindřicha z Lipé se schodištěm na Škroupovo náměstí 1.5.2009:

Jindřicha z Lipé 2009

Na pravé straně snímků jsou schody na Škroupovo náměstí. Schody zde bývaly tak zvaně od nepaměti, ale zřejmě pouze jednoramenné. Tyto dnešní pocházejí z doby stavebních úprav tehdejšího kostelního náměstí po odstranění zbytků farního kostela sv. Petra a Pavla. Pocházejí přibližně z let 1872 až 1873. V podstatě rohový dům se Škroupovým náměstím je dalším výrazným objektem záběru. Stavba pochází z poloviny 19. století a převážnou část první poloviny 20. století provozoval zde svůj obchod módním zbožím Heinrich Propper. A textilní zboží je zde dodnes, i když podoba obchodu v podstatě odpovídá úpravám z roku 1974.

Tak zvané Tržní schody s domy na náměstí okolo roku 1940 a 1950:

Schody 1940 Schody 1950

Podoba schodů z ulice Jindřicha z Lipé na Škroupovo náměstí dne 3. 5. 2009:

Schody 2009

Protější rohový dům čp. 88, tedy dům nárožní s ulicí Masnou, býval sídlem velice často se na pohlednicích vyskytující lékárny U jednorožce, jehož hlava visela nad vchodovými dveřmi uvnitř krámku. Lékárnu založil roku 1875 lékárník J. V. Svoboda, původně na náměstí v dnešním domě čp. 199. Lékárny tehdy nebyly tak přísně specializované na léky a tak lékárník Svoboda nabízel třeba i sodovou vodu, ruský čaj a jamajský rum. V roce 1890 provozuje lékárnu Wilhelm Etzel pod názvem U zlatého jednorožce a na dvou místech. Na náměstí a právě zde v Dlouhé ulici, kteréžto umístění je po několika letech jediné pro tuto lékárnu. To možná souvisí s další změnou majitele, kdy se před rokem 1900 lékárny Zum goldenen Einhorn ujímá Dr. Gustav Ohmeyer. Ve dvacátých letech již jednorožec opět není zlatý a další majitel Mag. Heinrich Dobisch doporučuje již serióznější sortiment, tedy hygienické a chirurgické pomůcky, ošetřující prostředky na obličej i vlasy, kromě toho i diabetické prostředky. Posledním majitelem před rokem 1945 je lékárník Kurt Beyer, po kterém přebral lékárnu do národní správy v červnu 1945 Ph. Mr. Ladislav Burda s čistým jměním 59.500,- korun, solidními zásobami a vybavením. Lékárna zde ještě několik poválečných let vydržela, ale její přesné poválečné osudy neznám.

Einhorn Apotheke, lékárna U jednorožce okolo roku 1915 a knihkupectví 11.7.2009:

Einhorn Apotheke 1915 Jindřicha z Lipé 2009

Pod lékárnou, dnešním obchodem s knihami, odbočuje ulice Masná. Hned na začátku ulice byla ještě na konci 19. století mohutná kamenná kašna, která je zachycena na následujícím snímku pocházejícím někdy z prvních let po roce 1900 až v roce 1920.

Fleischbankgasse s obchodem smíšeným zbožím Lackner po roce 1900:

Fleischbankgasse 1900

Západní část Masné ulice, bývalý Gastonom alias Gastrák dne 11. 7. 2009:

Masná 2009

Pojmenování ulice je odvozeno od masných krámů, které zde stávaly a jsou zmiňovány ve městě již k roku 1408, tehdy ještě bez udání přesného místa. Ulička jako taková je ve spojitosti s masnými krámy zmiňována v roce 1579. Maso jako ideologicky nepříliš závadné tak zůstalo v názvu této dnes poměrně zastrčené spojnice do Zámecké ulice dodnes. Masné krámy byly zbořeny v letech 1873-1887 a stávaly na jižní straně ulice. Přiléhaly k zadní části domu čp. 89 patřícího k ulici Dlouhé. V tom měl svou živnost Petr Lackner s manželkou Emílií. Jak hlásaly reklamní poutače, jednalo se o obchod se smíšeným zbožím, jižním ovocem a pražírnou kávy s motorovým pohonem. Obchod v roce 1945 připadl pod národní správu Richardu Horákovi, který zde provozoval velkoobchod zeleninou, jižním ovocem a lahůdkářství. Po roce 1953 byla původní jednopatrová budova adaptována a znovu otevřena 9. prosince 1954 s novým názvem Gastronom, podle moskevského vzoru. Gastronomů bylo v republice několik a všechny měly jednotný vzhled s prodejnou potravin a jídelnou v jednom domě. V přízemí bývala samoobsluha potravin a v patře samoobslužná jídelna. Interiér byl vyzdoben uměleckými díly s budovatelskými výjevy v duchu své doby.

Střední část Langestraße v roce 1916:

Langestraße 1916

Ulice Jindřicha z Lipé dne 20.7.2008:

Jindřicha z Lipé 2008

V řadě domů na pravé straně, třetí dům nad okrajem snímku čp. 122, ten s proskleným patrem, býval vyhlášeným obchodním domem firmy GEC. Byly zde nabízeny radioaparáty  všech běžných značek, jízdní kola pro pány i dámy, látky, prádlo, boty, koberce, běhouny či předložky, obleky, pláště i kalhoty.Jednalo se o první obchodní dům ve městě.

Obchodní dům GEC okolo roku 1940:

GEC 1940

Stejný dům v ulici Jindřicha z Lipé dne 3.5.2009

Jindřicha z Lipé 2009

V domě hned za okrajem pohlednice, v čp. 120 zase býval módní dům Nemetz nabízející hedvábí, vlnu, prací kord (takový slabý manšestr), vše laciné a dobré. Velice významnou byla také firma sídlící v nárožním domě na odbočce ulice Prokopa Holého, dům čp. 118. V tomto domě vybudoval významnou tiskárnu Johann Künstner (*1844 — †1911), který se zaměřil například na techniku kamenotisku, vydával kalendáře, rozličné obchodní tisky, pohlednice, ale nejvýznamnější byl zdejší nototisk. Podnik patřil následovníkům zakladatele po další dvě generace. V době meziválečné zde vycházely odborné publikace nebo časopisy. I přes své vyjímečné technické kvality byla tiskárna po znárodnění zrušena v roce 1949 bez náhrady. Později pro nedostatek pracovních míst k uplatnění místních žen byla z iniciativy OV KSČ a ONV k 1.4.1961 zřízena v budově bývalé tiskárny naproti restauraci Nebe provozovna n.p. Lustry v Kamenickém Šenově. V provozovně našlo umístění 35 českolipských žen. Ještě o pár let později zde sídlil podnik SVED.

Langestraße, Dlouhá ulice směrem dolů v roce 1938:

Langestraße 1938

Ulice Jindřicha z Lipé směrem dolů dne 11.7.2009:

Jindřicha z Lipé 2009

Na levé straně snímku upoutá vývěsní štít železářského obchodu bratří Libochowitzů, jimž patřily dva domy čísel popisných 94 a 95. V domě následujícím s čp. 96 sídlila místní filiálka firmy Julius Meinl nabízející kávu a čaj z dovozu ve velice moderně zařízeném obchodě. Zřejmě přesně takovém, jak jej známe z prvorepublikových filmů.

Langegasse, Dlouhá ulice 1919:

Langestraße 1919

Ulice Jindřicha z Lipé 8.5.2008:

Jindřicha z Lipé 2008

Vlevo je velký nárožní dům Künstnerovi tiskárny. Stejnému majiteli patřil i protější dům čp. 97. Ten pronajal Johann Künstner roku 1899 Josefu Hentschelovi, který jej do roka odkoupil. Prodávaný sortiment papírenský byl zachován a zároveň se stal Josef Hentschel jedním z prvních a nejpilnějších vydavatelů pohlednic v České Lípě, díky kterým dnes lze nahlížet do tváře města na přelomu 19. a 20. století. Nárožní dům patří již adresně do Berkovy ulice, ale pochopitelně se v inzercích jeho situování vkládalo do ulice Dlouhé. V tomto domě byly v první polovině 19. století obchodní místnosti kartounkářského fabrikanta a posledního českolipského feudálního purkmistra Adalberta Kirchberga. Ten později přesídlil do dnešní Moskevské ulice a dům získal Otto Altschul. Od roku 1906 sídlila v domě vídeňská bankovní společnost Mercur. V období první republiky ji vystřídala Anglo-Československá a Pražská kreditní banka. Ta zde provozovala jednu z 52 filiálek v zemi, stejně jako vlastnila mnoho dalších v několika evropských zemích. Zdejším ředitelem byl Josef Buberl a prokuristou Hans Gatscha. Dům byl od roku 1988 určen k demolici, zachránila jej obava z narušení statiky domů vedlejších a definitivně až změna vedení města. Další důkaz, že i před nedávnem ohyzdné domy, o kterých bylo tvrzeno, že je nelze rekonstruovat, lze opravit a mohou v novém kabátě sloužit stále.

Budova, jenž uvolnila místo obchodnímu domu Baťa přibližně po roce 1930:
Snímek na tyto stránky poskytla M. Sobotová, za což děkuji.

Langestraße po roce 1930

Bývalý obchodní dům Baťa, dnes drogerie dne 26.8.2008:

Bývalý Baťa 2008

Zde je budova, která byla předchůdkyní unifikované novostavby z roku 1935 postavené firmou Baťa. Ta zakoupila, řekl bych typický českolipský městský dům. Jednopatrový a pohledově nevýrazný. Některé tyto domy byly nahrazovány od 19. století novostavbami, stejně jako v tomto případě. Československá podnikatelská štika neopomněla však ještě před zbořením stavby původní tento dům polepit reklamními plakáty. Na těch nemohly scházet typické baťovské ceny 29, 39, 59 a 89 Kč. Před vybudováním svého obchodního paláce prodávala firma Baťa v obchodě na náměstí v jeho jihozápadním rohu.

Nejspodnější část ulice jsem přidružil do kapitoly o kavárně Union.

Mapka - toto místo je zde

 
Copyright © 2017 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.