Domů Roháče z Dubé

Ze starých pohlednic

Roháče z Dubé Tisk
Pondělí, 30 Březen 2009 10:17

Schützenstraße - Střelecká ulice

Dnešní ulice Roháče z Dubé je jednou z těch zcela přetvořených, či znetvořených. Jak je komu více libo. Ulice ležela na severozápadním okraji města a její pokračování bylo cestou k Horní Libchavě, kdysi jednomu z feudálních center v okolí. Samotná ulice je zmiňována prvně roku 1602 a až do poloviny 19. století je vždy nazývána jako Ziegelteichgassel, tedy ulička U Cihlářského rybníka. Je zde opět jednoznačná souvislost s Cihlářským rybníčkem v prostoru dnešní jižní částí parku. Původně cihlářské jámy, kde cihláři získávali materiál k výrobě cihel. Jáma se časem zaplnila vodou, což vzhledem k vodnatosti tohoto území bylo přirozené. Rybníček byl zřejmě již po polovině 19. století pro potřeby cihlářů vytěžen a před založením parku v roce 1875 byl zavezen posledními zbytky ruin děkanského kostela sv. Petra a Pavla z dnešního Škroupova náměstí a dalším materiálem z města. V té době již také od roku 1850 nesla ulice název Schützenstraße, tedy Střelecká ulice. Zde byly motivem pojmenování spolkové prostory českolipských ostrostřelců, tedy střelnice a dům, dnes stejnojmenný hostinec, kde ulice tehdy končila. Nutno podotknout, že několik let před rokem 1850 se lze setkat i s pojmenováním ulice Thalgasse, tedy Údolní ulice. Zde byl motivem k pojmenování hostinec Zum Thal Josaphat, pozdější Wedrichovo muzeum. S touto hlavní ulicí probíhala souběžně tehdy o něco severněji přesně po břehu Cihlářského rybníčku ještě jedna menší ulička. Název ulice spolu sdílely, pouze se rozlišovaly na přední a zadní. Až od roku 1850 si zadní ulička ponechává pojmenování Thalgasse. Ke změně došlo v roce 1945, kdy byla ulička pojmenována Besední. Ulice kopírující přesně okraj parku mezi ulicí Mikovcovou a vstupem do parku u kostelíku zmizela při demolicích v roce 1974. Ta větší z ulic, tedy ulice Střelecká nese od roku 1945 jméno Roháče z Dubé v upomínku na husitského vůdce. Ovšem pojmenování vychází z historického omylu, který předpokládal příslušnost tohoto šlechtice k rodu Berků z Dubé. Došlo zde však k záměně s rodem posázavského rodu pánů z Dubé, z rozrodu Benešoviců.

Křižovatka s Havlíčkovou ulicí na snímku J. Topinky z jara 1975:

Roháče z Dubé 1974

Křižovatka s Havlíčkovou ulicí 7. 2. 2009:

Roháče z Dubé 2009

Příliš snímků z této ulice není a nebo alespoň já je nemám k dispozici, proto se pokusím přiblížit podobu těchto míst alespoň pomocí snímků pana Topinky z podzimu 1974 či jara 1975, kdy byly budovy již připraveny k demolicím a z budov zbývala již většinou jen torza. I tak je ze snímků proměna těchto míst zcela zřejmá. Začínám prostorem u tehdy ještě stojícího Wedrichova muzea. U této části ulice se také v mapě z roku 1945 objevuje název U musea.

Vlevo Besední a rovně původně Střelecká ulice na jaře 1975:

Roháče z Dubé 1973

Ulice Roháče z Dubé dne 7. 2. 2009:

Roháče z Dubé 2009

Na této fotografii je jasně patrné ústí ulice Besední v místech okraje dnešního parkoviště. Na druhém okraji snímku je zase polorozbořený objekt bývalého hostince Česká beseda, na jejíž počest byla ona ulice zde ústící pojmenována.

Besední dům na pohlednici vydané okolo roku 1910:

Besední dům 1910

Bývalý Besední dům ke konci svých dnů již jako obytný domek po roce 1970:

Bývalá Beseda

Hostinec byl zřízen v roce 1824 jako Dolní výčep pro dělníky pracující na obnově města po požáru z roku 1820. Sám hostinec vyhořel v roce 1865 a znovuotevřen byl roku 1880 pod názvem Zum Römer, v překladu U Římana a od roku 1888 U města Říma. Koncem 19. století se zde scházeli členové České řemeslnické besedy a v přilehlé stodole se konala cvičení Sokola ustaveného zde v roce 1905. V roce 1910 zakoupila v Hrnčířské ulici Národní jednota severočeská hostinec U tří lip, pozdější Národní dům a zdejší hostinec zanikl. Hned ve vedlejším domě směrem zpět k Havlíčkově ulici zůstal však původně Horní výčep, který také stál na malé vyvýšenině, později Německý dům, který zde fungoval až do konce druhé světové války. Po ní zde byla hasičská zbrojnice. Dům je dobře vidět na prvním snímku tohoto článku.

Ulice Roháče z Dubé na snímku J. Topinky z jara 1975:

Roháče z Dubé 1973

Ulice Roháče z Dubé 17.3.2009:

Roháče z Dubé 2009

Demolice severní řady domů v detailu z roku 1975:

Roháče z Dubé

V minulém odstavci jsem připomněl další dva hostince v této ulici a mohlo by to tak vypadat, že v této poměrně nesouvislé zástavbě nalézala se spousta výčepů. A opravdu tomu tak bylo. Jednak byl tento směr poměrně důležitým a význam místa z pohledu nabídky pohostinských služeb vzrostl se založením parku, který do těchto míst přilákal množství korzujících měšťanů. Ale vše je potřeba chápat v širších a dobových souvislostech, kdy hostince plnily i funkci kulturních či spolkových center, jak tomu bylo nakonec i na mnohých místech zde, nikoli jen ve smyslu bodů výčepních. Na posledním snímku směrem k centru je na levé straně vidět začínající souvislá řada domů, nikoli nepodobná té, jakou je dnes možné spatřit třeba v ulici Žižkově, původně na tuto ulici navazující za křížením několika ulic.

Celkový pohled na Střeleckou ulici v roce 1910:

Schützenstraße 1910

Trošku širší záběr i se zadními trakty domů z Klášterní ulice okolo roku 1910:

Střelecká 1910

Pokus o podobný směr záběru z budovy školy dne 8. 4. 2011:

2011

V současnosti naprosto změněný pohled z dívčí měšťanky, dnešní Průmyslovky, který zakrývají panelové domy v Havlíčkově a Klášterní ulici. Zajímavý je samozřejmě i pohled na kostel Nanebevzetí Panny Marie, budovy státního gymnasia a budovu nádherného domku v areálu zahradnictví při městském parku. Ale pro tento článek by měla být nejzajímavější řada domů v popředí. Jedná se o domy ve Střelecké ulici (Roháče z Dubé) u Klášterní až po ulici Žižkovu. Je vidět, že i zde se jednalo o rozličně provedené jednopatrové domy různých velikostí, převážně s malými krámky v přízemí. Ten největší vývěsní štít patří koloniálu a lahůdkám Heinricha Hantschela, vedle po svahu dolů sídlili později provazník Josef Scholz, sklenář Hermann Bredschneider a tak dále.

Detail zmiňované severní řady domů přesně v roce 1905:

Střelecká ul. 1905

Pohled do totožných míst dne 26. 2. 2011:

Roháče z Dubé 2011

Za poskytnutí snímku z roku 1905 děkuji Davidu Tröschelovi. Autorem je August Ruschey s ateliérem v Klášterní ulici a zachycuje nejpravděpodobněji slavnostní průvod českolipských ostrostřelců jdoucí k jejich spolkovému domu, dnešnímu hostinci Střelnice. Dům označený osmičkou je krámek ševce Franze Zinkeho a o dva domy nad ním již zmiňovaný velký koloniál a lahůdky Heinrich Hantschel. Po první světové válce vystřídala koloniál živnost kloboučnická Johann Řehák, vyrábějící hučky. Pochopitelně z německého slova pro klobouček, hutchen.

Spojnice ulic Klášterní a Roháče z Dubé z jara 1975:

Roháče z Dubé 1974

Spojnice ulic Klášterní a Roháče z Dubé 7. 2. 2009:

Roháče z Dubé 2009

Snímek z posledních měsíců existence předmoderní architektury konce ulice Klášterní a jižní části ulice Roháče z Dubé. Jsou zde garáže autoškoly a spíše skromnější zástavba, než byly řadové domy na straně severní, ale ve srovnání s dnešní sámoškou naproti by vzhledově stále jednoznačně obstály. Přidávám ještě pohled do této části bývalé Střelecké ulice přes roh Mikulášské s cukrárnou. Zcela vpravo ještě stojící dům s obchodem a v pozadí uprostřed velký dům hostince U města Kamenice.

Schützenstraße - Střelecká ulice u Mikulášské s obchůdkem na rohu někdy okolo roku 1930:

Schützenstraße 1930

Ulice Roháče z Dubé ráno dne 20. 2. 2015:

Roháče z Dubé 2015

Pár kroků vzad, první nárožní dům už schází, stav na konci roku 1974:

Roháče z Dubé 1974

Mapka - tato ulice je zde

 
Copyright © 2024 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.