Rotes Haus - Červený dům

Tento objekt je nejstarší dochovanou stavbou nesakrálního charakteru ve městě a to přibližně v autentické podobě z doby svého vzniku. Ta doba byla poměrně složitá. Město bylo majetnicky rozděleno na čtyři díly, kdy tři drželi Vartenberkové a jeden rod Berků. Stavbu dal zbudovat Jetřich Jiří Berka z Dubé a dokončena byla roku 1583. Sama osoba stavitele je dosti rozporuplná a jeho život plný zvratů, byť zemřel poměrně mlád ve věku pouhých 33. let. Již jako dítě byl poslán svým otcem Zikmundem Berkou za vzděláním do světa, poznal tak zejména německé země a v cizině si zamiloval italskou renesanci. To se pak odrazilo ve stavbě loveckého zámečku, který je přisuzován právě italským stavitelům. Po smrti otce se vrací domů, po otci zděděný majetek spravuje Jetřichova matka Kunhuta, nebo také Kunigunda, hraběnka z Ebrštejna a z Nangarku. Od roku 1570 tak činí jako poručnice za nezletilého syna v průběhu pěti let a po dovršení zletilosti Jetřicha Jiřího činí tak často při jeho dalekých cestách. A nakonec i po smrti svého syna v roce 1585 převzala Kunhuta správu nad majetkem jako poručnice svého vnuka Adama, jenž byl Jetřichovým synem. On se totiž Jetřich Jiří s Adamovou matkou a svou manželkou Evou z Bibrštejna již před svou smrtí zle rozesvářil a ve svém testamentu na ní příliš nepamatoval. Ostatně se objevují velice často zprávy o prchlivosti, náruživosti, nezřízenosti a svárlivosti tohoto pána z Berkovského rodu. Zemřel 7. července 1585 během své cesty ve Zhořelci v Horní Lužici, dnes rozděleném německo - polskou hranicí. Pochován byl v protestantském kostele Narození Panny Marie stejně jako jeho otec.

Zimní pohled na Červený dům s mlýnem v pozadí okolo roku 1920:

Zimní pohled na Červený dům bez mlýnu v pozadí 24.1.2009:

Stavba tvoří kosodélník o rozměrech 23x10 metrů a je nepodsklepená. Byla umístěna na okraj zámecké zahrady a českolipský kronikář, pekařský mistr Hans Kriesche, zaznamenal tuto událost takto: „Roku 1583 nechal blahorodný pán, pan Jetřich Berka, postavit novou budovu u maštale, a tohoto roku byla také dokončena”. Svému původnímu účelu přestal letohrádek sloužit v 18. století.

Rotes Haus okolo roku 1920:

Červený dům dne 24.2.2008:

Na počátku století 19. zde vznikla barvírna látek a objektu se začalo říkat Kotel, tedy přesněji Kessel. Po jejím zrušení byl v přízemí domu roku 1837 zřízen hostinec Zum Kessel, tedy U kotle. Hostinský Josef Scholter byl původně tkadlec a podnikatel, který dříve zaměstnával až 120 mistrů. Hostinec zde byl až do roku 1882, kdy objekt kupuje továrník Josef Altschul, majitel sousedního hradu, či zámku, tehdy cukrovaru. Ten nechal k 300. výročí postavení zámeček opravit a později je využíván jako bytový dům. Další obytné budovy, přistavěné k východní stěně, byly k letohrádku přistavěny v roce 1896 a 1897. Od roku 1931 slouží Červený dům jako sídlo městského muzea a je tomu tak až podnes, kdy je zde depozitář a pracovny Vlastivědného muzea.

Rotes Haus - Ehemaliges Jagdschloss okolo roku 1910:

Lovecký zámeček dne 1.7.2008:

Zde nejdříve odbočím a upozorním na budovu v pozadí, zcela na levé straně. Jedná se o do dnešních dnů nedochovanou židovskou synagogu postavenou v maurském slohu. Budova to bývala opravdu rozlehlá.

Mohutná a jakoby nezakončená spodní část této západní stěny budovy dává prostor k několika domněnkám. Jednak se soudí, že zde existovala jakási přístavba, snad stáje, ale také je docela možné, že bylo použito zdivo z původně zde stojící gotické stavby. Přeci jen o trošičku jasnější je situace se sgrafitovou výzdobou v průčelí stavby. Nad hlavicemi sloupů v prvním patře jsou mužské hlavy představující snad antické hrdiny. Jen prostřední z nich je údajně zpodobnění básníka Dante Alighieriho, což je připisováno právě vlivu italských stavitelů. Mezi patry je pět loveckých výjevů. Tyto nejsou však z větší části původní. Během rekonstrukce v roce 1883 byly původní omítky nedorozuměním odstraněny. Tato podoba je dílem Eduarda Steffena, který měl malířské restauratérské práce na starosti a po této nemilé příhodě se pokusil lovecké výjevy na průčelí zámečku vrátit.Poslední rekonstrukce fasády a sgrafit byly provedeny v letech 1974 až 5. Z uvedených fotografií je také patrné, že prostor mezi sloupy v přízemí byl v různých dobách otevřen a zazdíván, vždy podle momentální potřeby. Původně snad byly sloupy v lodžii, okenní a dveřní ostění namalovány červenou barvou, a proto převládá v pojmenováních název Červený dům.

Pohled na zadní, severní část budovy, okolo roku 1930:

Pohled od severu dne 10.7.2008:

Na tomto zadním pohledu je dobře vidět, že podél severní stěny letohrádku protékal mlýnský náhon, přes který vedl malý můstek k zadnímu vchodu. Tato ulička navazovala na svém druhém konci na ulici Jiráskovu a po staletí se nazývala Judengasse, tedy Židovská. Zeď a brána v levé části dobového snímku patří totiž k již zmiňované synagoze. Ta měla zde své průčelí. Současný památníček obětem násilí není tedy přesně na místě synagogy vypálené 11. listopadu 1938, ale je to logické. Památník uprostřed parkoviště, dříve tržiště, by působil opravdu nepatřičně. Dnes zbytek zmiňované uličky nese také proto název U synagogy.

Čelní snímek komplexu tří domů Jaroslava Sršně z roku 1981:

Přibližně stejný pohled na stejné domy dne 1.5.2009:

Ochoz či pavlač Červeného domu v roce 1935 a 11. 9. 2010:

Mapka - toto místo je zde