Nieder Liebich - Dolní Libchava

V době pořízení dobových záběrů a ještě dlouho po té samostatná obec západně od České Lípy, kterou protíná silnice směrem k Děčínu. Také proto je všem přespolním nejvíce známo okolí této silnice a jistě i podoba mostu přes potok Šporka, jehož tok lemují dolnolibchavské domky a je tak jakousi osou vesnice, dnes předměstí. Další dosti významnou cestou minulosti v Dolní Libchavě byla cesta kolem potoku do Libchavy Horní, k jejímuž panství po staletí patřila. Toto panství patřilo již od roku 1653 řádu Maltézských rytířů a tedy i Libchava Dolní.

Pohled na most při cestě k Lípě v roce 1900:

Libchavský most od Děčína 27.9.2008:

Na první pohlednici je krásný detailní pohled k mostu na konci 19. století. Most byl tehdy dřevěný, jak ještě bude vidět i na ostatních snímcích, u každého svého konce osazen sochou světce. Obě sochy údajně bývaly původně ozdobou mostku na okraji dnešního Jeřábkova náměstí - viz Jeřábkovo náměstí. Na této straně mostu je to na pravé straně socha sv. Antonína, která je dnes umístěna v Moskevské ulici, tam co býval pomník padlým - viz Moskevská u centra. Na levé straně je u mostu ještě v kamenném podstavci zasazen kovový kříž s ukřižovaným Ježíšem. Za mostem je dobře viditelné typické vesnické stavení s doškovou střechou, kterých bylo stejných či podobných nejen v Libchavě nespočet. V tomto stavení se pekl a prodával chléb, na který ještě vzpomínají poslední pamětníci.

Dolnolibchavský most okolo roku 1910:

Dolnolibchavský most 6.10.2007:

Trochu jiný a trochu novější pohled z pravého břehu. Na prvním snímku byla v pozadí na svahu patrná velká budova hostince a stejně tak je tomu i na druhém snímku. Ani jedno již hostincem není a druhá budova už ani dávno nestojí. O těchto hostincích se zmíním samostatně. Ostatně zmizelých dolnolibchavských domů v druhé polovině 20. století bylo přes padesátku. V domě viditelným za mostem bývalo další pekařství a koloniál Hermanna Preislera, ve třicátých letech obchod provozovaný Karlem Hantschelem.

Dolnolibchavský most ve směru od města kolem roku 1910:

Dolnolibchavský most z levého břehu 6.10.2007:

Na pravé straně cesty před mostem je socha sv. Jana Nepomuckého, který stával u mnoha můstků a cest v tomto kraji. Za mostem je zase dnes již neexistující poměrně velký zděný dům. I v něm byl krámek, který fungoval ještě v letech poválečných. Také je z dobového záběru jasně patrno, že kvalita povrchu cesty je z dnešního pohledu přímo katastrofální.

Boční pohled proti proudu potoka před rokem 1910:

Boční pohled na most 27. 9. 2008:

Tento záběr evokující poklidnou vesnickou pohodu odhaluje další drobnosti z podoby mostu a okolí. Za mostem je v místech dnešní autobusové zastávky stavba trafostanice, která přežila tento most o spoustu let. I podoba tehdy Ronovského potoku je ještě přírodní. Ovšem záplavy zde byly natolik časté, že nakonec byl v letech 1988 až 1989 potok spoután hlubokým vyzděným korytem. Samotná konstrukce mostu byla celodřevěná a pocházela z roku 1897. I přes průběžné opravy byl most cílenou revizí z roku 1908 shledán c. k. stavitelem J. Topinkou nezpůsobilý težšímu provozu, což byl problém pro připravovanou rekonstrukci stávající silnice. Na most byl povolen vjezd vozidlům do hmotnosti 950 kg, ovšem vjezd parnímu válci byl výslovně zapovězen. Proto bylo přistoupeno ke stavbě mostu nového, uvedeného do provozu společně s nově upravenou vozovkou v roce 1913. Původní dřevěný most s podpěrami z kůlů na dvou místech měl šířku 7,3 metru a délku 15,20 metru. Na straně západní byl ještě o 10 cm delší, z důvodu polohy, která nekopíruje osu probíhající cesty, nebyla mostovka pravidelným obdélníkem. Nahrazen byl mostem zděným s železnou konstrukcí mostovky a měl jeden podpěrný pilíř uprostřed. Jeho nová šířka byla 8 metrů, z čehož na samotnou vozovku připadalo metrů 5. Nová délka mostu byla 17 metrů a ten navazoval na okolní silnici o šířce 9 metrů s nájezdním sklonem 3%. Autorem projektu je ing. J. Legler. Stavba to nebyla nikterak laciná, jak dokládají účty dochované i s generálním projektem. Nakonec i tato konstrukce byla ve druhé polovině 20. století nahrazena novou, bez středního pilíře pro zlepšení průchodnosti přívalových vod.

Mapka - toto místo je zde