Mostecká ulice Tisk
Úterý, 20 Květen 2008 10:43

Brückenstraße - Mostecká ulice

Dnes již zbytky po této ulici existují pouze v náznacích, i když přesnou lokalizaci lze učinit velice jednoduše. Jednalo se o ulici vymezenou mosty na obou ramenech Ploučnice. Jižní rameno i most existuje dodnes, ale severněji položený most, blíže centru města, je již od roku 1942 minulostí. Nesl jméno císařovny Alžběty a plynule navazoval na bývalou jižní městskou bránu. Osa ulice tedy vedla v pokračování dnešní ulice Jindřicha z Lipé k mostu u kostela sv. Maří Magdaleny, jenž vychází na straně u centra ze stejného místa. Ulice byla tak poměrně vzácně rovná a zastavěná řadovými domy po obou stranách v takřka celé své délce. Vyjímkou byla část u kasáren, ale o tom samostatně.

Ulice mezi mosty za Dlouhou branou, jak je uváděno v roce 1636, ještě neměla své jméno. To se objevuje až v roce 1843 a je zvoleno vcelku logické a přiléhavé pojmenování Brückenstraße, tedy Mostecká ulice. Ke konci druhé světové války, kdy zmizel jeden z mostů, je ulice připojena k ulici Dlouhé, v roce 1945 přejmenované na Pražskou a rok po té na  třídu Klementa Gottwalda. Dalšího pojmenování se již ulice nedočkala, neboť v době nepřijatelnosti názvu této hlavní třídy ve městě byl prostor bývalé Mostecké ulice přeměněn na prostor mezi obchodními domy. Tomuto místu byl před pár lety zvolen název náměstí E. Beneše, ale zatím se toto pojmenování moc nevžilo a je spíše v ilegalitě.

Brückenstraße z jihu okolo roku 1910:

Brückenstraße 1910

Brückenstraße z jihu okolo roku 1920:

Brückenstraße 1920

Řada domů s obchody okolo roku 1935:

Brückenstraße 1935

Pohled od mostu přes Ploučnici k severu dne 30.3.2008:

u mostu 2008

Ještě v roce 1905 byly na levé straně ulice v pohledu od Hrnčířské ulice pouze jednopatrové domy. V následujících 15. letech došlo postupně k výrazným přestavbám třech vedle sebe stojících domů, které vypadaly po té poměrně honosně. V prvním domě u mostu měl svůj koloniál Alfred Gürtler, nabízející zde Kaffee - Tee - Kakao s vlastní pražírnou kávy. Za jeho vlastnictví byl dům přistavěn v zadním traktu podél řeky, nikoli však do výšky. Po válce zde byly ještě nějaký čas potraviny Vortel a po sloučení do národních podniků obchod Sklo - Porcelán. Ve druhém domě sídlil na počátku 20. století Franz Kammer, výroba pian. Okolo roku 1910 dům kupuje Wenzel Hanisch, dům je dostavěn a nadále zde sídlí koloniál také nabízející kaffee. Samozřejmě mimo jiné běžné zboží. V roce 1945 obchod přebírá do národní správy Josef Lašek, který zde s bratrem provozují lahůdky. Obchod podniku Potraviny zde již zůstal až do demolice. V dalším domě sídlil fotograf Wilhelm Leukert, který zemřel v roce 1932, ale atelier ještě několik let provozovala fotografova vdova. Fotoatelier obnovil po válce fotograf Ponocný. V období mezi fotoateliery, vlastník pozůstalosti po W. Leukertovi nejevil o fotografii zájem. A tak došlo k tomu, že se pozůstalé použité skleněné tabulky na které se dříve fotilo, tehdejší majitel vyčistil na čisté sklo a ty pak byly použity ke stavbě skleníku. I takto prozaicky a neslavně někdy končí zachycená historie. V posledním domě v řadě před druhým mostem bylo řeznictví a uzenářství Alfred Babor, kde bylo také nejužší místo Mostecké ulice. Ostatně je to i dobře patrno na pohledu z opačné strany na následující sérii snímků.

Pohled do Mostecké ulice v roce 1898:

Brückenstraße 1898

Před rokem 1910 zatím bez větších změn:

Brückenstraße 1910

Pohlednice z roku 1917, kdy jsou z Wedrichovy továrny již kasárna:

Brückenstraße 1917

Mimo posloupnost snímek pro srovnání z 21.9.2008:

Obchodní domy 2008

V dalším snímku se vracím do období konce první republiky. Kromě poměrně zdařilého zobrazení stavu z roku 1938 je současně na snímku i poměrně hezky zachycena atmosféra běžného života na českolipské ulici. Vlevo zmrzlinový vozík, za ním dřevěná budka trafiky s reklamou na šicí stroje Minerva a jízdní kola Achilles z Horní Police. Na mostě pán nesoucí přibližně pětimetrový dřevěný žebřík a za ním již obchod s oděvy Rolný. Byť na fasádě jsou stále poutače k dříve prodávaným automobilům. Zcela napravo je budova Wedrichovy továrny, později kasáren a v tuto dobu již spíše sloužící jako obchodní dům. O tomto objektu ale samostatně v článku Kasárna a jez.

Pohled do Mostecké ulice v roce 1938:

Brückenstraße 1938

Rok 1961 již bez Kasáren, ale zatím vcelku:

Gottwaldova třída 1961

Na snímku Jaroslava Topinky je zachycen rok 1968:

Křižovatka 1968

A zde od stejného autora o 20 let později, rok 1988:

Stavba Prioru 1988

První dům řadové zástavby na pravé straně v pohledu od mostu býval v prvních letech 20. století stavbou s předzahrádkou na boku a malým obchodem do ulice. V něm již minimálně od druhé poloviny 19. století prodával Adolf Neumann kožešiny a později i klobouky. Vedle oken v prvním patře byly sluneční hodiny, jejichž obrázek uvnitř se mi nepodařilo identifikovat. Hodiny byly nahrazeny reklamní cedulí okolo roku 1930, kdy se objekt stává vlastnictvím firmy „Fiat automobily, prodejní a.s. pro Československou republiku v Praze”, v přízemí domu vznikl autosalon s vozy FIAT a později i Renault. Na konci 30. let vystřídal autosalon obchod oděvy Rolný. Ten zde byl provozován i po válce, kdy zdejší prostory v roce 1961 nazpět obsadily automobily a byla přistavěna lakovna. Domy na této straně, kde byly naposledy hudební nástroje, pohřební služba a tak dále, zde zůstaly nejdéle a ustoupily až stavbě obchodního domu Prior demolicemi na počátku roku 1985. Kromě zmiňovaného prvního domu, ten byl zbořen společně s naproti stojící řadou v roce 1966.

Snímek křižovatky s ještě stojícími domy východní části původní ulice a s nářaďovým monumentem před nimi. Vlevo řídící stanoviště příslušníků VB z dopravního oddělení. Záběr je pořízen okolo roku 1980:

Křižovatka 1980

Snímek pořízený Jaroslavem Topinkou v roce 1985:

Křižovatka 1985

Kvůli stavbě Prioru byl kromě již zmiňovaných domů zbořen mimo další stavby i objekt městských lázní a to v lednu 1986, tedy přesně kvůli vybudování přístupové komunikace na staveniště budoucího Prioru. V květnu téhož roku bylo vydáno stavební povolení a 19. listopadu 1986 byl slavnostně položen základní kámen. Ovšem již předtím byla provedena mohutná pilotáž k ukotvení stavby. Českolipský Prior byl projektován jako obchodní jednotka II. velikostního typu s úplným prodejem sortimentu průmyslového zboží (s výjimkou nábytku) a kompletním sortimentem potravinářského zboží, včetně občerstvení. Celková prodejní plocha byla naplánována na 4000m čtverečních. Náklady byly stanoveny na téměř 100 mil. Kčs, tedy 99,9 milionu přesně. Termín dokončení byl stanoven na duben 1990. Dle plánu bude zde mělo být zaměstnáno 366 lidí a plánovaný roční obrat měl činit 219 mil. Kčs. Rozvržení prostor provozovny n.p. Prior Teplice ve zdejším monolitickém skeletu bylo zvoleno následobně: přízemí velkoprodejna potravin, 1. patro průmyslové zboží a ve 2. patře  textil. Ve 3. patře sklady a kanceláře. Do novostavby byly umístěny první a dosud jediné pohyblivé schody ve městě, na které byli budovatelé náležitě hrdí. Obchodní dům byl nakonec dokončen později, než byl stanoven plán a tak k slavnostnímu otevření došlo 3. prosince 1990 přesně v 9.00. Tato událost byla zachycena i na dobovém videu (mám pouze odkaz na publikované video, snad se nebude autor hněvat, že jsem jej sem umístil, nepodařilo se mi ho totiž kontaktovat).

Pohlednice se záběrem přibližně z roku 1920:

Brückenstraße 1920

Stejný záběr z 31. 7. 2008:

Křižovatka 2008

Podobný záběr na křižovatku ze 70. let:

Křižovatka 1975

A ještě jeden asi z roku 1984:

Křižovatka 1988

O přibližně 20 let dříve však byly zbořeny domy na druhé straně ulice, kdysi stojící mezi mosty a první dům na straně východní. Celkem zmizelo 9 domů a stalo se tak v roce 1966, před stavbou obchvatové silnice s na mnoho dalších let první křižovatkou řízenou světelnými signály ve městě, které se dodnes říká mezi lidmi prostě Křižovatka. Byť jí již jedno silniční rameno schází. Vývoj tohoto místa je také dosti patrný z předešlých snímků. Jen doplním, že v roce 1984 byl prostor doplněn o stavbu hranatého obchodního domu Uran v neslušivé hnědokachlové úpravě.

Na spoustě fotografiích z mostu do Mostecké ulice býval dosti výrazným objektem první dům na levé straně, stojící hned nad regulovaným korytem řeky. V něm měla na počátku 20 století obchůdek s textilem paní Philomena Winkler, ale dům se začal výrazně měnit s příchodem nového majitele. Tím se stal někdy v období první světové války Alfred Gürtler. Jeho obchod se smíšeným zbožím dal domu velké výlohy a jistě i nádhernou vůni. Vždyť specializací byla hlavně káva, včetně vlastní pražírny, ale i kakao, čaje, čokoláda, cukrovinky a mnoho dalšího. Obchod vzkvétal, tak nad vyzděným korytem Ploučnice byla nejdříve podél řeky přistavěna budova a později i sklad pro provoz velkoskladu v zadní části přilehlého pozemku. Po druhé světové válce převzal obchod J. Wortner a vrámci slučování obchodů pod národní podniky zůstaly pouze lahůdky vedle u „Laška”, v bývalém obchodu Wenzela Hanische. Zde se začal prodávat sortiment sklo-porcelán.

Gürtlerův malo i velkoobchod po roce 1930:

Gürtlerův obchod 1935

Reklamní pytlíčky asi 5 cm vysoké:

Líc rub

Souběžně se západní stranou domů existovala za domy v Mostecké ulici malá ulička, která nikdy ani neměla jméno. Byly zde malé dílničky řemeslníků, jako například elektromontážní dílna, kterou zde měl Anton Koukolíček. Po dlouhá léta poválečná zde působil elektrikář Šamša. Toto jinak nefotografované zákoutí zachytil neznámo kdy na svém snímku pan Jaroslav Panáček st, ale s jistotou to muselo být nejpozději v roce 1966. Díky kostelíku sv. Maří Magdaleny v pozadí je snad oriantece v místě pro každého snadná. U pravého okraje je část budovy, která je viditelná ještě na snímku z roku 1985 z předešlé série. Ta stále u parkoviště až do zahájení stavby Uranu, který stojí přesně na tomto místě.

Zadní trakt domů v Mostecké ulici

A ještě jeden pohled mezi obchody v původní ulici přibližně roku 1960:

Gottwaldova třída 1960

Pohled mezi obchody v nových domech obchodních 24.5.2009:

Obchoďáky 2009

Mapka - toto místo je zde