MUDr. Franz Hantschel, *4. října 1844 Chotovice u N. Boru - †23. února 1940 Vídeň

Dne 4. října 1844 se v rodině hospodáře a starosty Chotovic u Nového Boru narodil chlapec, který dostal jméno Franz. Po absolvování místní jednotřídky pokračoval ve studiu na přání rodičů v borské piaristické škole. Ta tehdy nahrazovala měšťanku a odbornou školu se zaměřením sklářským a obchodním. Franz Hantschel navštěvoval kreslířský kurs a připravoval se na povolání pozlacovače rámů a řezbáře. Nutno poznamenat, že tehdejší Nový Bor nesl jméno Haida a zdejší sklářská výroba byla proslulá po celém světě. Tamní firmy udržovaly čilé obchodní kontakty s cizinou, včetně zemí zámořských. Jenže mladý Franz nebyl ve škole spokojen a za krátko ze školy odešel, aby se mohl vzdělávat na českolipském augustiniánském gymnasiu. Zde se seznámil s tehdejším spolužákem, kterým byl Amand Antonín Paudler. Toto přátelství vedlo k mnohým společným počinům a vydrželo až do Paudlerovi smrti v roce 1905. Franz Hantschel úspěšně maturoval roku 1864 a i když nepocházel z té nejchudší vrstvy, přesto jako chudý chlapec vstoupil do armády. Podařilo se mu dostat na Akademii císaře Josefa II. ve Vídni, která vychovávala ranhojiče a lékaře pro armádu. Roku 1870 byl promován doktorem medicíny a musel odsloužit deset let ve vojsku. Pobyl na několika místech v císařství, ale důležitá byla účast na válečném tažení do Bosny, které bylo do předepsaných let započteno dvounásobně. Vrátil se po té do České Lípy a zřídil si zde lékařskou praxi praktického lékaře. Chtěl být ale spisovatelem a věnovat se aktuální publicistice. Zakoupil tiskárnu na dnešním náměstí Osvobození, známou později jako Bergmanovu tiskárnu. Pokračoval ve vydávání českolipských německých městských novin, ale nacionální radikálové jej dohnali k opuštění této činnosti. Začal se o to více soustředit na sepisování vlastivědných poznatků přírodovědných a historických, nebo také i turistických průvodců. Přesto ve veřejném životě zůstal i nadále, když byl městským radním a školním inspektorem.

Tehdejším centrem vlastivědného života českolipska byl Excursionsclub, který vydával vlastní časopis. Tento časopis s názvem Mitteilungen Franz Hantschel redigoval od roku 1890, ke kterému zpracoval bibliografické rejstříky za prvních 25. let vydávání. Svou vlastivědnou činnost ve zdejším kraji neopustil ani po svém odchodu do Prahy v roce 1892. Tehdy odešel podporovat svého syna během studií na Karlově univerzitě a usadil se na Smíchově. Nic se na jeho činorodosti nezměnilo ani po roce 1907, kdy přesídlil do Linze a později do Vídně. Na základě vlastního pozorování a důkladné osobní znalosti všech zákoutí Českolipska sepsal výtečného a dodnes ceněného Botanického průvodce. Od roku 1903 vychází pod jeho redakčním vedením postupně po sešitech Vlastivěda politického okresu Česká Lípa. Nakonec roku 1910 vydává kolektivní sebrané dílo několika autorů s názvem Heimatkunde des politischen Bezirkes B.-Leipa, tedy Vlastivěda politického okresu Česká Lípa. Kniha má 1100 stran, několik různých mapových příloh a obsahuje bohatý obrazový materiál a je uchována k nahlédnutí jak v českolipském muzeu, tak i v Okresním archivu. Tato kniha nebyla již nikdy více vydána, ani dopracována a už vůbec se na Českolipsku nepodařilo později vytvořit něco podobného. Jedná se tedy o nejucelenější vlastivědné dílo Českolipska, kterému je právě 100 let. Ale i přesto si troufám tvrdit, že o její reprint v českém překladu by byl i dnes velký zájem. Kniha je psána v němčině, možná pochopitelně, stejně jako všechna další jmenovaná díla. Nutno z Hantschelova díla jmenovat alespoň ještě Severočeského turistického průvodce, v originálu Nordböhmischer Touristen-Führer. Dále jako první sestavil v roce 1897 přehled všech tehdy známých archeologických lokalit v severních Čechách a takto by se dalo pokračovat. Zemřel 23. února 1940 ve Vídni.

Text sestaven z rukopisů Ladislava Smejkala se svolením autora