Domů Moskevská u centra

Ze starých pohlednic

Moskevská u centra Tisk
Úterý, 21 Říjen 2008 05:04

Schmeykalstraße - Schmeykalova třída

O dnešní Moskevské ulici se bez nadsázky dá říci, že bývala a je druhou nejdůležitější ulicí v centru města. Mimo to byla samozřejmě jednou ze čtyř komunikací, které se sbíhaly či rozbíhaly z města, každá do jedné světové strany. Takže i v této ulici bývala jedna ze čtyř městských bran, konkrétně brána Křížová, Kreuzthor. Asi nepřekvapí, že jméno je spojeno s přilehlým předměstím a tím tedy s kostelem Sv. Kříže, který stojí na rozdíl od městských bran dodnes. Tato městská brána stávala mezi domy čp. 22 a 19, který už dnes také nestojí, ale vrátím se k tomuto o něco dále v textu. Brána dělila ulici na vnitřní a vnější, jak bylo ostatně zvykem i u dalších výjezdů z města, vyjma Dlouhé brány. Proto i já rozdělím tuto ulici přibližně ve stejných místech, jen o pár domů dále od centra.

Křížová brána je prvně zmiňována roku 1502 a roku 1576 se již hovoří o vnitřní a vnější Kreutz gasse, tedy Křížové ulici. Roku 1850 dochází k rozdílnému pojmenování obou částí ulice, kdy vnější část je přejmenovaná a vnitřní části zůstává i nadále název Křížová. Je tomu tak do roku 1895, kdy po smrti rodáka z této ulice Franze Schmeykala byla na jeho počest ulice přejmenována na Schmeykalsgtraße. Roku 1939 se vrací název Křížová a v roce 1945 je pro celou délku ulice vybrán snad ještě méně konfliktní název Liberecká třída. V roce 1949 byla ulice v duchu doby poctěna vzdálenějším cílem a stala se z ní třída Moskevská. Jistě mělo přejmenování souvislost s oslavou osvobozenecké armády a se změnou politické orientace. Možná tak trochu symbolická parafráze rčení, že na dalších čtyřicet let prostě všechny cesty vedou do Moskvy. Tak trochu překvapivě toto době poplatné pojmenování z roku 1949 přestálo i otočení politické orientace po roce 1989, snad proto že ulice směřuje stále k východu. Ale myslím, že návrat k historickému názvu by byl o mnoho vhodnější, snad i pro zvýraznění dochované a vyjímečné památky v této ulici, po níž po staletí ulice nesla své jméno. K návratu historického pojmenování ulice Křížová došlo zastupiteli města dne 16. 3. 2022, ovšem hned 6. 4. 2022 své rozhodnutí na nátlak malé hlučné až hysterické skupiny občanů nebyli schopni své rozhodnutí obhájit a v zájmu morálního stanoviska ustát, přejmenování zrušili a tak je ulice nadále Moskevskou. Vyjádření k problematice poskytl i první demokraticky zvolený starosta města pan Z. Pokorný zde.

Začátek Schmeykalstraße u náměstí v roce 1910:

Schmeykalstraße 1910

Moskevská ulice od centra 11.5.2008:

Moskevská ulice 2008

Hned oba nárožní domy jsou poměrně rozlehlé a kdysi i oba krásně zdobené. Na levé straně je dům čp.5, o kterém jsem se zmiňoval již při procházce náměstím, mimo jiné jako o majetku rodiny Sommerových. Hned na rohu začínala dlouhá řada malých či větších krámků a živností, které pokračovaly postupně dům od domu dále ulicí. Atraktivnost umístění obchůdků ještě znásobuje vyvýšený chodník, který je tak odděluje od vozovky, což je důsledek svažitého terénu, ve kterém je ulice zaříznuta. Hned vlevo vývěsní štíty hlásaly, že lze zde zakoupiti v prvním oblouku tabák a cigarety, nad dalším visel nápis směnárna a opět k. k. Tabak. První vchod je dnes zazděn a druhým vede průchod k náměstí. V následujícím domě býval již roku 1835 hostinec a vinárna Beim Kunzner, U Kunznera, pojmenovaný podle majitele a později po zákazu pojmenovávání pohostinství po majitelích prostě jen Weinstube nebo Restauration. Roku 1913 má podnik nového majitele a je jím Herrmann Flögel, který v roce 1932 přenesl živnost na náměstí a vybudoval tam pohostinství, dnes provozované pod názvem Moravanka. Na původním místě živnosti v čp. 6 pokračovala pohostinská činnost spojená se jménem Josefa Pihana, která se udržela krátce i po válce. Pamětníci na podnik vzpomínali jako na vinárnu U dvou přátel. Hned vedle byl speciální salon Herberta Jänische, který si vytyčil za cíl, aby žádná z dam nebyla bez okrasy. Nabízely se zde rozličné šperky, řetízky, sponky, prstýnky a tak dále. A takto by se dalo pokračovat dům od domu.

Zastavím se jen u dvou nejnápadnějších obchodů z další dvojice snímků. V centru obrázku je největší dům této části ulice a to jest číslo popisné 8. Byť okolní domy mají gotické základy a mnohde i dochované původní sklepení, tento dům je tak zvaně novostavbou z 19. století. Dům byl postaven na místě dvou historických objektů v letech 1887 až 1890 Stefanem Wenzelem. Jeho otec byl kožešnickým mistrem, kdežto Stefan se již spíše věnoval obchodu s kůžemi a koženým zbožím a k tomu si zaprotokoval roku 1878 vlastní firmu. Po smrti majitele na počátku 30. let minulého století se v obchodě mění sortiment a poměrně velké prodejní prostory začíná využívat pro obchod tehdy moderní novinkou linolei K. Will. Jeho reklamní slogan hlásá: „Jediný obchod v místě. Největší výběr korkových lin, podlahových krytin, voskových pláten, prostředky na ošetření podlah. Realizace podlah nových i stávajících - linolea, gumové, xylolitové. Speciální výběr nábytkových linoleí”. Ve vedlejším domě byl poměrně nenápadný krámek Josef Milde nabízející mýdlo, parfumerii a toaletní zboží. Obchod po válce převzal do národní správy František Křivan. Na snímku nejvýraznějším vývěsním štítem je poutač hodinářství a optika Heinrich Stroh v čísle popisném 10.

Ukázka dobové propagace z roku 1935 firmy Stroh, optik a hodinář:

Stroh Stroh

Obchod byl zastoupením firmy Carl Zeiss AG, což je jedna z nejstarších firem podnikajících v oboru, založená v německé Jeně. Jako jediný odborný obchod v místě nabízel zde pochopitelně „Pro oči to nejlepší” . Hodinářství bylo taktéž odbornou prodejnou s hodinářským sortimentem švýcarské firmy Wyler a švýcarsko americké firmy Alpina Gruen. Všechno jsou to opravdu špičkové značky dodnes velmi prestižní. Pro mne ale má své kouzlo dnes již omlácený budík krémové barvy s fosforeskujícími ručičkami, v ciferníku s nápisem Uhrmacher E. Stroh Böhm. Leipa. Přesně takový jako na reklamním štítku. Nic podobného nového dnes už ve městě bohužel nekoupíme...

Řada domů v Schmeykalstraße okolo roku 1935:

Schmeykalstraße 1935

Řada domů v Moskevské ulici 6. 3. 2011:

Moskevská 2011

Ze stavebně historického hlediska je zajímavý dům číslo 9, v jádru gotický, naposledy výrazně přestavěn v letech 1904 a 1925. Ještě cenější je stavba vedlejší secesně upravená v roce 1909 s nástavbou druhého patra z roku 1937. Dům však v sobě skrývá původní samostatně stojící gotické křídlo s původní lomenou valenou klenbou. Zajímavé je i porovnání výšky vyvýšeného chodníku, kdy v době předválečné rozdíl nebyl rozhodně tak velký.

Na pravé straně úplně prvního snímku je nárožní dům, kde roku 1865 vznikla firma vyrábějící dámskou konfekci a majitelem byl J. S. Adler. Posledním domem před malým pláckem je dům čp. 82, který nechal postavit do této podoby továrník a purkmistr Adalbert Kirchberg. V domě se 3. prosince 1826 narodil pozdější politik Franz Schmeykal, po němž byla pojmenována tato ulice a jenž měl prozatím největší pomník ve městě - viz Městský park a Pomník Franze Schmeykala. Prostor za tímto domem býval Hrnčířským náměstím, Töpfermarkt, zmiňovaným již roku 1679, ale pravděpodobně ještě starším. V roce 1945 byl prostor přejmenován na Lidické náměstí, ale jaksi se tento název zcela vytratil a dnes je prostor součástí ulice Moskevské bez samostatného pojmenování.

Denkmal 1898

Do roku 1945 zde stával pomník padlým synům národa za císaře a vlast, zejména z války pruské v roce 1866. Čtyři a půl metru vysoký pomník zde nechali zbudovat místní veteráni a odhalen byl 19. července 1898. K tomuto účelu byla také vydána přiložená pohlednice s návrhem pomníku. Ten vypadal přesně takto, jen byl doplněn nízkým plůtkem.

Pomník padlým synům národa za císaře a vlast roku 1901 a stejná místa 22. 10. 2015:

Kriegeldenkmal 1901 Moskevská 2015

Schmeykalstraße při pohledu k centru v roce 1919:

Schmeykalstraße 1919

Moskevská ulice při pohledu k centru 27. 4. 2008:

Moskevská ulice 2008

V levé řadě domů ten předposlední je čp. 42. V něm je již v roce 1755 zmiňován hostinec Zum grünen Ochsen, U zeleného vola. Podnik byl zde až do druhé světové války i přesto, že zprávy z 19. století hovoří o vykřičeném hostinci s pěknými místnosti, kde se scházejí podezřelá individua a dámská obsluha také neunikla různým poznámkám. Dále si zaslouží pozornost pravá část ulice, kde jsou dva z dnes neexistujících tří domů čp. 17 až 19. Ty byly zbořeny počátkem sedmdesátých let, ale prostor zůstal nevyužit. Přesně vedle místa, kde stál na začátku 20. století autor předešlého snímku, býval dům čp. 19, tedy zde také původně již zmiňovaná městská brána. V těchto místech končila vnitřní Křížová a později Schmeykalova ulice. Já si pro rozsah tohoto textu dovolím popostoupit ještě průhledem kousek za tuto hranici do původní vnější části této ulice, pár domů za přilehlé křížení ulic.

Pozdější Moskevská ulice v roce 1915:

Budoucí Moskevská 1915

Moskevská ulice 27. 4. 2008:

Moskevská ulice 2008

Zde je první v záběru koloniál Carla Geppera nabízející běžný sortiment jako kafe, koření, mouku a další zboží. I v tomto době býval nějaký čas hostinec, doložený však jen k roku 1835 pod názvem Beim Seidel, U Seidela. Za to hned ve vedlejším domě nalézá se na snímku velký zájezdní hostinec U císaře rakouského, Zum Kaiser von Österreich. Ten je již v roce 1835 uváděn jako velký s pojmenováním podle nájemce Josefa Pilkeho, tedy U Pilkeho. Objekt vlastnil Vincenc Stiebinger, bylo zde provozováno i řeznictví a měli zde spolkovou místnost rukavičkáři. V roce 1883 byla provedena celková rekonstrukce a 13. října toho roku byl slavnostně znovuotevřen i se zahradní restaurací. Nabízel pivo českolipské, plzeňské a klášterecké. Roku 1884 se stal majetkem českolipské spořitelny a byl pronajímán. O jeho velké oblibě svědčí druhé místo mezi českolipskými hostinci v roce 1890 s vyčepovanými 889 hl piva. Po roce 1918 se hostinec jmenoval Vereinshaus, Spolkový dům. V roce 1921 jej koupil stavitel Gustav Breite a v roce 1924 za nájemce Hanse Waneka byl nazván podle majitele, Gasthof Breite. Od třicátých let fungoval podnik jako hotel a bylo tomu tak až do války. Dnes je dům znám jako bývalé sídlo Agrostavu.

Zpětný pohled do Schmeykalstraße od východu v roce 1915:

Schmeykalstraße 1915

Pohled Moskevskou ulicí k centru města 27. 4. 2008:

Moskevská ulice 2008

Na snímku v levé řadě domů dnes první dům od křižovatky, tenkrát druhý, jest čp. 689. V tomto domě měl před válkou svůj krámek Josef Bursa. Nabízel zde barvy, laky, fermeže, štětce, povětrnosti odolné fasádní barvy. Vše samozřejmě v nejlepší kvalitě za nejlepší ceny, případně i s odbornou radou. Dnes je obdobný krámek hned vedle.

Křižovatka ulic Jiráskovy, Moskevské a U synagogy v roce 1986:

Moskevská 1986

Křižovatka ulic Jiráskovy, Moskevské a U synagogy 1.5.2009:

Moskevská 2009

Mapka - toto místo je zde

 
Copyright © 2024 Böhmischleipa.cz. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno s radostí a pro radost.