Guttenbergstraße - Guttenbergova ulice
Dnes Nawkova ulice byla v roce 1905 první vybudovanou ulicí v nově vznikající čtvrti vilových domků. Zde rozlehlá louka rozkládající se jižně od Dolnolibchavské ulice hned za tratí byla vytypována na přelomu století jako jedno z míst k výstavbě rodinných vilek. První ulicí byla již zmiňovaná ulice probíhající v podstatě souběžně s mírným obloukem trati a spojující Dolnolibchavskou silnici, dnes Děčínskou ulici, s ulicí Pod Holým vrchem. I když domy až k ní nebyly stavěny, zřejmě proto že zde se již terén svažoval k Ploučnici a terén už také začínal být mírně podmáčený. Ulice dostala jméno Guttenbergstraße na počest vynálezci knihtisku a pravděpodobně tento výběr souvisel s činností českolipských tiskařů. V roce 1945 došlo k přejmenování ulice na Nawkovu. V roce 1948 došlo rozhodnutím MNV k přejmenování ulice na Jugoslávskou ulici, ale ještě ani po dvou letech nebyly správně osazeny cedule s názvem ulice. A je vcelku možné, že se tak nestalo ani do roku 1952, kdy se název ulice vrátil k současnému pojmenování. Hornolužický spisovatel a filolog, reformátor hornolužického pravopisu, sběratel folkloru, autor povídek ze života lužických venkovanů Michal Nawka se narodil 22. listopadu 1885. Byl redaktorem Sokolských listů a časopisu Serbski Sokolski Zwajzk. Založil spolek Domovina, pracoval jako představitel česko-lužického přátelství. Zemřel 16. března 1968 v Budyšíně, v době pojmenování ulice byl tedy ještě živ.
Guttenbergstraße na pohledu ze severu v roce 1913:
Nawkova ulice od severu 27.9.2008:
K ulici přibyly později další. Roku 1910 to byla přesně na pravém okraji snímku odbočující Dr. Bartelgasse, pojmenovaná po advokátu Dr. Ferdinandu Bartelovi, který byl v letech 1885—1895 starostou města. Od roku 1945 nese ulice název Ruská. K této ulici souběžná, ale více na jihu, je ulice Tylova. Ta nesla v letech 1910—1945 jméno starosty z let 1884—1885 Josefa Kutzera. Tento obchodník s kůžemi dal tedy ulici jméno Kutzergasse. Obě ulice pojmenované po sobě jdoucích starostech města jsou spojkou do ulice Jiřího z Poděbrad. I ta nesla do roku 1945 jiné jméno. V roce 1912 byla pojmenována Zinkgasse. Lékárník Anton Zink byl také českolipským starostou a to v letech 1858—1867. Zástavba pokračovala dále k západu a ohraničena byla ulicí Jižní, nesoucí jméno podle svého směru od roku 1934. I když tato ulice již obestavěna rodinnými domky nestihla být. Zdejšími prvními obyvateli a majiteli domů byli převážně drobní živnostníci, středoškolští profesoři a úředníci.
Guttenbergstraße od jihu na pohlednici okolo roku 1920:
Nawkova ulice od severu 27.9.2008:
Mapka - toto místo je zde
V prostorech za ulicí Jižní nad svahem, či již ve svahujícím se terénu nad tratí a mokřinami pod Holým vrchem bylo postaveno sídliště z větší části v letech 1971 až 1973, i když následné dostavby a úpravy zde probíhaly ještě mnoho let po té. Jedná se vlastně o první ucelené panelové sídliště ve městě. Pominu-li domy na nové Slovance, kde ty první bytovky jsou ještě zděné. Domy v Železničářské a věžáky jsou již z panelů, ale jsou ještě tak nějak roztroušeny v prostoru.
Před stavbou sídliště, nebyly tyto louky zcela prázdné. V těchto místech byl nejdříve vojenský tábor a za druhé světové války změněn na tábor pro nuceně nasazené dělníky v okupovaném pohraničí. V poválečném období byl tento „lágr”, jak se také říkalo, využit jako jedno z pěti míst ve městě, kde bylo soustřeďováno obyvatelstvo označené za Němce, aby zde přečkalo čas před transportem do Německa. Na snímku je pohled na prostor lágru na místě dnešního sídliště ještě před rokem 1940. Tyto budovy zde vydržely až do výstavby sídliště. Dnes je tento záběr nevyfotitelný pro bujný porost Holého vrchu.
Pohled z Holého vrchu ku Špičáku přes vilkovou čtvrť před rokem 1940:
|